Tento článek se mi moc líbí a souhlasím s tvrzením, v něm uvedeným. Proto, když zrovna nepíšu, myslím na to, co budu psát.
Snažím se nezaobírat tím, co už bylo, protože to nejde změnit. Můžu se z toho jenom poučit a k tomu stačí pouhá chvilka. Nemyslím na to, co bude zítra, protože to nevím. Můžu si to jenom myslet a myslet na to, je zbytečné.
Zkuste to taky tak. Uvidíte. Snad to pomůže i vám.
Přeji pěkný den :)
Toulavá mysl psychology v poslední době hodně zajímá.
Jinými slovy: toulavá mysl = nespokojená mysl (ostatně, takhle také nazvali výzkumníci Matt Killingsworth a Dan Gilbert svůj článek o toulavé mysli v časopisu Science). / zdroj internet
Zjistili totiž, že to, jak moc necháme své myšlenky volně potulovat, velmi souvisí s naší náladou a spokojeností. Volně probíhající mysl vyvolává stavy úzkosti a deprese.
Co myslíte - je obecně člověk spokojenější, když na něco záměrně myslí, nebo když nechá své myšlenky toulat?
Je správně, pokud jsme v myšlenkách přítomni "tady a teď", tedy soustředíme se na něco, co zrovna probíhá, je nám u toho mnohem lépe, než když myšlenky necháme potulovat.
Toulavá mysl, to je cesta k úzkosti, depresi a nespokojenosti.
Samozřejmě záleží trochu na obsahu toulavých myšlenek.Ty jsou u lidí v průměru z menší poloviny pozitivní (úspěchy, těšení, sex) a ta větší polovina připadá na neutrální a negativní témata (obavy, selhání atd.).
Ovšem i když se naše myšlenky toulají po pozitivních krajích, jsme i tak méně spokojení, než když je naše mysl soustředěná na aktuální dění.
Kolik procent času byste řekli, že běžný člověk tráví ve stavu toulavé mysli?
Podle výzkumů je to 47%. Více než čtvrtina doby, po kterou jsme vzhůru. Hrozné číslo - za 75 let života to dělá 25 let, kdy se nám myšlenky toulají kdovíkde a ještě za to platíme svou duševní pohodou.
Čtvrtstoletí poflakování a úzkosti.
(Přišlo se na to pečlivým výzkumem na mnoha tisících lidech, kterým čas od času pípla aplikace v mobilu a oni ihned zaznamenali, na co zrovna mysleli, co dělali a jak se u toho cítili.)
Polovina bdělé doby, to už je pořádná porce na to, abychom se nad toulavou myslí pořádně zamysleli.
Předně platí, že není jen negativní. Během potulování si odpočineme a můžeme třeba i něco vymyslet. Archimédes možná objevil svůj slavný zákon právě během slastného nicnedělání. (Platí ovšem, že štěstí v tomto ohledu přeje připraveným - Archimédes by nepřišel na nic, kdyby se tou věcí už předtím intenzivně nezabýval.)
Čili odpočinek a tvořivost jsou dva benefity toulavé mysli. Ovšem mnoho obsahu toulání vede spíš právě k úzkosti, depresi a nespokojenosti. Je to tak i proto, že nejčastějším námětem toulavých myšlenek je nějaký problém.
"JÁ". To je u každého nejoblíbenější téma. A jak se říká, neurotik (tedy člověk trpící úzkostí) je nemocný sám sebou. Když se budeme stále dokola zabývat vlastní osobou, ke štěstí to ani náhodou nepovede. Jen si představte - myslet 25 let v kuse jen na vlastní selhání, nedostatky a obavy z budoucnosti. Ani když se to proloží občasnou myšlenkou na úspěch, není o co stát.
Toulavou mysl ovšem nemůžeme zcela eliminovat a ani by to nebylo žádoucí (potřebujeme si občas odpočinout. Ani nedokážeme být stále ve stavu plné přítomnosti).
Ovšem pomůžeme si, když se naučíme naši mysl více držet u probíhajících činností - to znamená, že jakmile se během například práce, hraní s dětmi nebo ve společnosti jiných lidí přistihneme, že jsme myšlenkami mimo, je potřeba je přitáhnout do přítomnosti. Zpočátku to budeme muset dělat každou chvíli, ale zakrátko dostaneme své myšlení pod větší kontrolu. A to by mělo v důsledku znamenat méně úzkosti a více pohody.
Rozhodně také neuškodí dělat víc toho, co nás baví a dává nám smysl, protože u toho se myšlenky drží samy.
Takže - ve stavu toulání mysli, trávíme asi polovinu doby, po kterou jsme vzhůru.
Toulavá mysl znamená méně spokojenosti a více úzkosti. Pomůžeme si, když část doby doteď vyhrazené toulání budeme věnovat myšlenkám na to, co zrovna děláme.
/PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy / psyx.cz / internet
