Úvahy  

                                                  Vážení čtenáři,

pojďte se, spolu se mnou, zamyslet nad různými událostmi dnů, měsíců i let. Nad životem, který jde kolem nás i nad tím, který každý z nás žijeme. 

Sdělím vám své názory na cokoliv. co mě zrovna zaujme, nebo mě tížilo už delší čas.    

                                                                                          

                                                                                                                                                                   

Rozchody, ztráty a nálezy, přátelství, náhodná setkání, omyly, průšvihy, trapasy, naděje, sny a přání.....

Tak co ještě zbývá?
Snad mávnout rukou, snad polknout slzy? Na loučení je trochu brzy. Tak už to chodí, tak už to v životě bývá, že málokdy si člověk s člověkem sedne. Víra v dobro rozdíly stírá, tak nadechni se, zavři oči, roztáhni křídla a leť.....přenes se přes tu zeď, která obklopuje tě a chrání. Možná tě překvapí, co najdeš za ní. Co na tom sejde, co se tak do jedné věty vejde?

Často se mnohým lidem stává, že nedokážou být asertivní, nechají se zavléci do vztahu, proti své vůli. Do vztahu, ve kterém nejsou šťastni a spokojeni. Cítí se být povinováni tomu druhému, nutí se k tomu, setrvat v takovém vztahu z různých důvodů. Může to být vlastní sobeckost a zištnost, strach ze samoty a opuštěnosti, snaha nezranit toho druhého, závislost. Takový vztah nemusí být nutně jenom vztah muže a ženy. Jsou to různé vztahy lidí např. na pracovišti, v soukromí,vztahy sousedské, kamarádské.....na facebooku. Internet přináší mnoho možností vztahů.

Facebook - hodně o něm bylo napsáno článků, laických i odborných studií. Co je to "přátelství na internetu" ? Ví to někdo? Může vůbec existovat, nebo je to jenom pouhá iluze? Prázdné slovo?! Co je to vlastně "mí přátelé na facebooku" ? Skupina úplně cizích lidí, kteří si píšou o tom, jak žijí, co dělají a jak to dělají, co si myslí.....může to obohatit jejich život ? Vystavují své soukromí na odiv cizím lidem a přináší jim to uspokojení ? Jsou opravdu upřímní k sobě navzájem ?! Může toto být přátelství ? Já si myslím, že k opravdovému přátelství to má hodně daleko.   

Nedávno mi jeden můj kamarád vytkl, že jsem odmítla jeho pozvání do skupiny  jeho "přátel" na "netu". Cítil se ublíženě a uraženě. Došlo mezi námi k nepochopení. Já si jeho nabídky sice cením, ale mnohem více, než nějaké pouhé iluze a falešné představy o přátelství, si cením opravdového přátelství a kamarádství. Věřím, že takový vztah může vzniknout, že má šanci přežít. Že spolu mohou opravdově kamarádit lidé, žijící "na opačném konci Světa", věřím v ryzost a opravdovost takového vztahu, i když se tito lidé nikdy neviděli a pravděpodobně se ani nikdy osobně nesejdou. Ale spojují je společné myšlenky, názory a postoje,  zájmy, intimita sdílených radostí i starostí běžného života.

Já si své přátele a kamarády vybírám sama, podle sebe a neotvírám se kdekomu. Nestojím o pozlátko. Jenom proto, že "to dělají všichni", je to "in" a cool", musím to dělat nutně také já ?!

Píšu si s lidmi, se kterými jsem se seznámila na  "netu", sdělím si s nimi pouze to, co chci já sama a nikdo další to nečte. Je mi s nimi dobře.  Říkám jim "spřízněné duše." Chráním si své soukromí. Píšu jenom to, co chci já sama a pouze tomu konkrétnímu člověku, formou zprávy na facebooku. Také přispívám do diskuzí pod různými články. Seznámím se s různými lidmi a jejich názory, relaxuju, obohatí to můj život.  Diskuze jsou veřejné i anonymní. Takových lidí, kteří mají stejný postoj k sociálním sítím, jsou miliony. Nejsem otrokem facebooku. On je můj společník i kamarád.

Jeden  velice zajímavý člověk -  " má spřízněná duše ", mi nedávno napsal : "....Nebo se někomu vnucovat... až lézt do p *dele jenom abych nebyl sám ?!  A proč? Stejně to dopadne jako vždycky..... že mě někdo jenom využije a až ho omrzim, tak mě shodí z  toho útesu, nebo tak něco ."

Tato jeho opravdová a upřímná slova mi otevřela oči. Zbavila mě závislosti na vztazích. Uvědomila jsem si opět svou hodnotu a cenu

Uvědomila jsem si, že ačkoliv já se úzkostlivě snažím a zalévám,  jako vzácnou květinku v květináči,  stejně tak jako ta známá pyšná princezna, ten náš vztah, ten, na opačném konci světa, to možná, stejně tak necítí. A neprožívá. Nejsem pro něho ta opravdová kamarádka, ale pouze jenom " ta, se kterou si píše".

A náhle jsem pocítila neskutečnou úlevu. Osvobození.  Možná se v něm mýlím a  křivdím mu. Ráda bych věřila tomu, že náš vztah má šanci přežít. Že ta "květina opravdového přátelství" může rozkvést a dokonce neuvadnout.

A co vy? Máte zkušenosti s takovými vztahy? Potkali jste své "spřízněné duše"? Myslíte si, že má šanci vztah opravdového upřímného přátelství na internetu? 

Pokud mi o tom napíšete, budu ráda.   Děkuji :)    

Spřízněná duše je někdo, kdo je s vámi v harmonii. Někdo, kdo rezonuje s vaší energií a s kým je radost tvořit.

Lidé si myslí, že spřízněná duše je někdo dokonalý, to je přesně to, co všichni chtějí. Ale pravdou je, že spřízněná duše je zrcadlo, osoba, která vám ukáže vše, co vás drží zpátky. Osoba, která vám přináší zaměření na sebe a která vám v tu chvíli mění celý váš dosavadní život.
Pravdou je, že spřízněná duše je pravděpodobně nejdůležitější osobou, se kterou se kdy setkáte, protože strhne vaše nepropustné zdi, propleskne vás a vy můžete jít vzhůru. Ale žít se spřízněnou duši navždy? Ne. Příliš bolestivé. Spřízněné duše, které přijdou do vašeho života jen odhalují další vrstvu vás samotných a pak odejdou.
Cílem spřízněné duše je, aby vámi otřásla, trochu potrhala vaše ego, ukázala vám vaše překážky a závislosti, zlomila vaše otevřené srdce, aby se do vašeho života mohlo dostat nové světlo. Abyste mohli být natolik zoufalí a mimo kontrolu, že vám nezbyde, než změnit svůj život.
Elizabeth Gilbert / Jíst, milovat, meditovat  

                                            

Vztahy

Často kolem sebe vidíme   nesourodé dvojice lidí, pozastavujeme se nad tím, jakou mají odvahu jít do takového vztahu. Zaráží nás  odlišné náboženství, barva pleti,  sexuální orientace, věk.....říkáme si často - to je hrůůůza ! Nemáme právo soudit a posuzovat a přesto to děláme. Cosi v nás nám brání přijmout mezi sebe odlišnost jedince. Nedůvěra v jeho kvality, jako člověka, nám zavazuje oči, vidíme jenom to, co chceme vidět.

 

Při pohledu na takový pár, mě napadá myšlenka, čím vším si museli projít ti dva, aby "ukázali světu", aby jejich vztah obstál a vydržel. A říkám si "stálo jim to za to?!"  

Říká se, prý "srdci neporučíš". A rozum neposlouchá. Když se však tak rozhlížím kolem sebe, přijde mi, že vztahů se rozpadá kolem mě čím dál více a vůbec nezáleží na té barvě pleti, vyznání, věku, sexuální orientaci.......že to vše je naprosto pomíjivé a záleží pouze na těch lidech samotných. Záleží hlavně na tom, co každý z nich považuje za prioritu vztahu a hlavně, co považuje za prioritu ve svém životě. Zda hlavně sebe, nebo ten vztah. 

Jednou jsem četla 

"Když na sobě dvěma lidem opravdu záleží, budou vždy hledat způsob, jak  může vztah fungovat, bez ohledu na to, jak těžké to je."

 

            

  Je krásné s někým zestárnout             

Jarem voní země, mízou stromy pučí, vše dobré, co je ve mně, dávám tobě z dlaní svých, ten pramen živé vody budeme spolu pít, než nás léta minou a promění nás v prach, láska je tím džbánem, plněným po okraj a kdyby snad rozbil se, slepíme ho zas, naším pánem není čas.

            

Ideální  vztah - povídat si, jako nejlepší kamarádi, blbnout spolu,  jako děti, stát při sobě, jako partneři a chránit se, jako sourozenci.

 

 

 


                                         

Úvahy

  Život je vlastně kniha každý den píšeme příběh svého života a každý večer ho ukládáme do knihy svých vzpomínek, abychom z ní mohly jednou číst. Až nastane ten čas, kniha se naplní a zavře. Usedne na ni prach. Jednou si někdo vzpomene, snad. Vezme tu knihu, otře prach, otevře a nový příběh se...

Úvahy

17.01.2015 23:04
Co je to vlastně - smysl života? Myslím si, že je to  nekonečné hledání. Toužení a čekání. Pokus o zachycení něčeho pomíjivého a zcela neuchopitelného. Věčná a nekonečná nenasycenost sebe sama. Zpytování svého nitra a nahlodávání pochybnostmi. Nedostatek pokory k životu, jako takovému, činí...

Rady a Tipy

V dnešních letních a obzvláště suchých a horkých dnech, jsme vystaveni ve volné přírodě, v městských parcích, ale i doma na zahradě, nebezpečí napadení vosami a sršni.   Tento hmyz se chová přímo agresivně a útočí na lidi, pochopitelně jsou nejvíce ohroženi alergici. Ti by měli mít...
V podhorské obci Loučná nad Desnou  ( Pro zajímavost uvádím, že název obce je odvozen od - Luční louka – Wiesenberg – „Vízmberk“  ) , vzdálené asi 14 km od města Šumperka najdete mnoho zajímavých a krásných míst k odpočinku a relaxaci, k procházkám i sportu. Obec se...

Názory na dění kolem nás

  Nedávno jsem četla na netu diskuzi pod článkem o chudobě a zaujal mě tento příspěvek. Dovolila jsem si ho zde publikovat. Donutil mě k přemýšlení. Stále dokola se toto téma omílá. A stále dokola se nejvíce k němu rádi vyjadřují ti, kteří nemají hluboko do kapsy a cítí potřebu se zviditelnit,...
Nechci zde pojednávat nijak odborně o  Hyperkinetické poruše, která je typickou neurovývojovou poruchou, projevující se od nejútlejšího dětství, predilekčně pak ve školním věku, přecházející v 75 % do adolescence a v 50 % perzistující v dospělosti. Poruše osobnosti, která má dvě výrazné...
Je novodobým trendem v české společnosti být permanentně šťastný a veselý. Usmívat se prakticky vždy a všude. Myslím si, že věčně nalepený, křečovitý a neupřímný úsměv, požadovaný a přímo nařízený zaměstnavateli ve státních i soukromých institucích, za jediným účelem vlastního zisku, učinil z...

Úvahy

  Kde zůstal Martin na bílém koni ? :)            Vůně kávy mě volá z postele.....zamžené ráno se mračí......prý, každý lehne si tak, jak si ustele.....jeden si hoví v hedvábí, druhému tvrdá pryčna stačí....do cárů mlhy chumlá se sluníčko a lenivě...

Vánoce

Vánoce Sněhové vločky se zádumčivě snášejí k zemi a mráz kreslí na okna ty nejkrásnější a nejkouzelnější motivy "královny Zimy". Na náměstích a návsích se rozsvěcují stromy a září do noci. Začaly vánoční svátky, začal Advent, čas příprav na svátek nejsvětější - Štědrý den a večer nejkouzelnější ze...

Úvahy

Pěkné vánoční svátky všem lidem dobré vůle.  Je zvykem, přát si navzájem  štěstí, zdraví, spokojenost peníze, práci, přátele, splnění všech přání......naplnění snů......            "Nikdy  se  nevzdávejte  svého  snu,...

Úvahy

  Končí zima, čas plesů, divadelních představení a koncertů, ale také zimních sportů, především lyžování. Pro mě tolik oblíbená "bílá stopa" pomalu, ale jistě a neodvratně roztála a zapadala jehličím. Jívy kvetou i na horách a to je známka toho, že se hory zavírají a zimní sezóna končí. Věřím,...
Neustále slyším kolem sebe dohady, zda máme svátek, nebo je tento den pouhým přežitkem. Neblahou vzpomínkou na léta minulá, pro mnohé občany tohoto státu neblahá a neradostná, pro jiné zase léta dobrá a krásná. Den 8.březen, snad žádný jiný den v kalendáři tak "nehýbe" celým Českem Ať už je to...

Úvahy

Blíží se Velikonoce a s nimi i velký úklid. Ten k jaru patří. Uklízí se ve skříních, komorách i garážích, na půdách,  v celých bytech a domech. Všechny hospodyňky to znají. Uklízí se také v duších, nebo v srdcích, chcete - li, ve vztazích. Čerstvé jarní povětří provětrává vztahy lidí. Přináší...

Úvahy

Přeju všem svým věrným čtenářkám, všem náhodným kolemjdoucím, kteří sem přišli posedět a přišli rádi i všem lidem dobré vůle, krásné Velikonoční svátky. Plné pohody, radosti a upřímného veselí. Připomeňme si v krátkosti, pro zajímavost, velikonoční symboly : Velikonoční beránek -  symbol...

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz