Verše
25.04.2015 20:05
Sen končí
nový den začíná
pod peřinu se tlačí
k nám
dech mi sotva stačí
znovu usínám
omotaná těla
štěstím
snad by ještě
chtěla.....
a den se směje
rozpustile
já se červenám
19.04.2015 11:17
Kdo zahřeje mé tělo
ve tmě samoty
kdo zahřeje mou duši
zažene trampoty
všedního dne bolístky
štěstí je snad na lístky
za prachy nekoupíš
a zastavárna zavřená
naděje zmařená
usíná únavou
s mraky deště
nad hlavou
plískanice náladu
tulí do klubíčka
dočká se sluníčka
dušička i tělo
snad mazlit
se mu...
21.03.2015 19:57
Jednou tak
spolu seděli
v neděli
(na lavičce v parku)
do očí si hleděli
a jejich uši
slyšely
co srdce
dávno
věděla
pak domů
šli zvesela
za ruku
se držíce
co hřeje a mrazí
nejvíce
je to láska
snad
nebo jen
pouhý vášní
vodopád ?
Radostné stáří
vítej
bez zábran
život krásný je
tam, kde
selže...
14.03.2015 19:00
Vzpomínek přehršel
v srdci nosím
když čas
nám vypršel
a prosím
vrať se mi zpátky
má lásko něžná
vem mě do pohádky
to slyšela jsem ráda
než uzřela jsem
tvoje záda
jen ztěžka se střepy lepí
zaryté do srdce
kusy ledu
odpouštět nedovedu
přesto sbírám
naděje drobky
do dlaní
po noci...
14.03.2015 18:35
Když nechce se spát
hledím na nebe
blbě se směje
měsíc
a v dálce vyje
pes
smečka hladových
psů
stejně, jako včera
zítra i dnes
číhá na oběti
lidi jsou jen
smetí
ve vesmírném
nekonečnu......
za vlahých večerů
když vítr šumí
ve větvích
slyším
jejich chraplavý
smích
blbě se směje měsíc
jsme jenom...
02.03.2015 22:03
Nevzdává se snadno, ta jenž si v bílém chodí
pyšná, chladná a nedostupná
odejít nechce
plášť svůj třpytivý rozprostírá
rolničkami zvoní
v kapce zmrzlé vody něžnou krásu nabízí
ta krása je pomíjivá
jako předsevzetí v nás
roztaje krása a sliby odnese čas
jarem se země budí
pramen živé vody...
25.02.2015 19:00
Měsíc špehýrkou se díval
když vcházel jsi tiše
do mých snů
neochotně vstávám
z líné postele
do šedi dalších dnů
život nám dává
občas i nelítostně
semele
náš domeček z karet
svál čas
směs nepochopení a slibů
zanechal v nás
kudy chodíš
má lásko
a čí pel ze rtů slíbáváš
život není náš
drobky z něho...
12.02.2015 20:32
Ledová královna
svůj závoj bělostný rozprostřela
zlehka přikryla vděčnou zem
odpočívá
znavená
vločky sněhu tančí vzduchem
v odlesku slunce
září
neúnavně odsypávají
další chladivé dny
v kalendáři
jenom spi, země
čas probuzení
ještě není
nevzdává se snadno
pyšná královna své vlády
ve své...
12.02.2015 20:03
Hraj mi,
Amor ti do dlaní nástroj lásky vkládá
......hraj mi, tělo zpívá
žádoucí, noc dlouhá bývá
líně se vleče k ránu
struny rozeznívá
a šeptá do rtů tvých
hraj mi, ať závistí zbledne Luna
zvědavá
hraj mi......tělo zadarmo se nedává
tvoje zaplatí daň z lásky
hraj mi, ať bouchne sopka
nad...
06.02.2015 20:17
Vzpomínky, jako ptáci
letí hlavou....
červánky nad horami
něžný opar halí Šumavy lesy
zpívám blues Tennessee
modravé borůvčí a voňavé vřesy.....
lodičky z papíru po vodě plavou
oblačné nebe nad mou hlavou
a přede mnou cesty kus
pěšinou mezi poli
obilím...
VERŠE
Vážení čtenáři,
své verše píšu pod osobními dojmy, své vlastní prožitky a také prožitky jiných lidí. Inspirací je pro mě život sám. Jeden kritik mi vytkl, že často píšu o suchém, barevném a zlatavém listí, že už je toho moc. Jedna čtenářka mi vytkla, že jsou mé verše příliš depresivní a...
https://blog-poezie-od-patricie.webnode.cz/
Verše
Sluníčko upletlo si šálu
Země točí se od normálu
Morenu už voda vzala
a Jaro zabouchlo si vrátka
den je delší a noc je krátká
však co je to platné
když Zima
své drápky zatne
a své vlády vzdát se nechce
lehce našlapuje Jaro
a váhá
zaťukat na vrátka se bojí
něžné krokusy statečně...
Přeji kouzelné chvíle snění
Verše
Líbej mě
mezi kapkami deště
a říkej ještě
miluji tě
i kdybys měl lhát
šeptej mi lásko
voda odnesla bolest i touhy
ten okamžik zlomu pouhý
zasekl ránu v mé duši
co chystá osud
kdo z nás
tuší?
Kontakt
Poezie - šálek kávy " U Divíška"
patriciahlavsova@centrum.cz