Nevzdává se snadno, ta jenž si v bílém chodí
pyšná, chladná a nedostupná
odejít nechce
plášť svůj třpytivý rozprostírá
rolničkami zvoní
v kapce zmrzlé vody něžnou krásu nabízí
ta krása je pomíjivá
jako předsevzetí v nás
roztaje krása a sliby odnese čas
jarem se země budí
pramen živé vody vytrysknout může
z naděje se láska rodí
opět vykvetou růže
ještě je čas
usmívá se Zima chladně
nespěchej
Jaro tajné plány spřádá
sedmero klíčů chystá
než ukáže vám Zima záda
první zámek odemkne