Verše
27.11.2018 20:38
Trubači z lesů pyšně si chodí
podzim zádumčivý pomalu loučí se
po listech pozdravy posílá ....
rozfoukané zlatoví
a jinovatkou zdobené šípky
napoví,
že královna v bílém přichází
27.10.2018 18:56
Vzpomínky stékají po okenních sklech
na parapetu tančí kapky tanec bláznů
marných slibů milencům
reznou v uších
jako z hladových polí hlasy...
28.09.2018 12:43
verše do soutěže literárních talentů "Vyšehradská vize"
Noční vánek z obtěžkaných polí
sliby milenců šeptá
vzduch voní láskou
kytice vlčích máků
hoří
jako dívčí klíny
zvědavý měsíc od lesa
vykresluje stíny
a padající hvězda
na hříchy se neptá
umlkly hlasy ptáků
tichá je řeka
touhy...
15.08.2018 21:47
verše do soutěže literárních talentů "Vyšehradská vize"
Vlčí máky
Vůně heřmánku ve vlasech
a krůpěje krve na bílé košili
rozkvetly vlčí máky v obilí
pod srdcem srdce tluče
duha nadějí a snů barví nebe
živote, zastav se na chvíli
kvetou vlčí...
30.05.2018 21:36
Ewa Kubanová
(příspěvek na facebooku)
poezie Evien
Bílá košile
v každém stehu
cítím lásku
cítím bolest
až vůbec nic necítím
jen tupý stav
au
kapky krve kreslí mou náladu
na bílé košili tvůj obraz
- dívám se škvírou na svět -
Karel Drábek
.........roztrhej košili, pak větší...
04.05.2018 19:58
Šípková růžičko
držím Tě v dlaních
krvavé krůpěje ulpěly na nich
do duše vkrádá se strach
do srdce láska
časy mé bouřlivé
obrací v prach
Ty jsi mě zranila
to ne já Tebe
šeptám rozechvěle
jsi moje nebe
s Tebou se vznášet
nemyslet na nic
pannou jsi byla
a já byl panic
27.04.2018 19:11
Chci být tím ježkem ve zlaté kleci
štěstí jsou prachy a moc a sláva
to ví všichni, přeci
až zubatá kosou mávne nade mnou
a do pekla spláchne moji duši
tak zasměju se bláhovým
smrt, ta každému z nás sluší
štěstí je jenom bláto
na pozlátku života
co stálo trochu za to
se, jak třpytka...
26.02.2018 19:17
Můžeš být rosou v trávě
i hvězdou na nebi
zrozenou se právě
můžeš být snem i vidinou
hučícím splavem i lesní tišinou
můžeš být silným i křehkým
jako křišťál průzračným
můžeš být čistým, jako letní nebe
můžeš být vzpomínkou, která hřeje i zebe
můžeš být čímkoliv a kdokoliv sis...
16.01.2018 17:42
Rázné sbohem
říkají tvá záda
proudy deště smáznou
co měla jsem kdy ráda
obloha pláče nad tím
co bylo a není
blíží se kuropění
srpem mává nebe
a hvězdy teskně planou
šeptám prokřehle
„ne sbohem, ale na shledanou“
na shledanou tam někdy
v tom jiném, lepším světě
a slůvko něžné schovávám...
21.02.2017 19:11
Jsem otázkou
jsem otázkou na lásku a bytí
jsem světlem, co zbloudilým na cestu svítí
jsem stromem, v jehož stínu znavení spočinou
jsem šumícím borem i lesní pěšinou
jsem živou vodou pro žíznivé
jsem kamenem v řece
jsem stokrát stejná a vždy poprvé
jsem krutá i něžná přece
jsem tvůj život
jsem...
VERŠE
Vážení čtenáři,
své verše píšu pod osobními dojmy, své vlastní prožitky a také prožitky jiných lidí. Inspirací je pro mě život sám. Jeden kritik mi vytkl, že často píšu o suchém, barevném a zlatavém listí, že už je toho moc. Jedna čtenářka mi vytkla, že jsou mé verše příliš depresivní a...
https://blog-poezie-od-patricie.webnode.cz/
Verše
Sluníčko upletlo si šálu
Země točí se od normálu
Morenu už voda vzala
a Jaro zabouchlo si vrátka
den je delší a noc je krátká
však co je to platné
když Zima
své drápky zatne
a své vlády vzdát se nechce
lehce našlapuje Jaro
a váhá
zaťukat na vrátka se bojí
něžné krokusy statečně...
Přeji kouzelné chvíle snění
Verše
Líbej mě
mezi kapkami deště
a říkej ještě
miluji tě
i kdybys měl lhát
šeptej mi lásko
voda odnesla bolest i touhy
ten okamžik zlomu pouhý
zasekl ránu v mé duši
co chystá osud
kdo z nás
tuší?
Kontakt
Poezie - šálek kávy " U Divíška"
patriciahlavsova@centrum.cz