Verše

02.06.2015 07:26
Vzpomínky ty drobné kamínky naděje schované hluboko v nás plamínek v srdci zahřeje že vrátí se čas srdíčko z kamínků hřeju si v dlani přeněžnou vzpomínku zahalil čas závojem z pavučin plamínek skomírá svítí a nehřeje ta tam je naděje kdy  se poučím
31.05.2015 17:14
Léto tančí po špičkách na vrcholcích trávy smutný máj se loučí v slzách ranní rosy tep milenců o smilování prosí čas přeje letním láskám v srdcích hřeje touha lehkostí motýlích křídel dotýká se tebe jsi moje nebe
17.05.2015 12:48
Potkal jsem strážného anděla na konci ulice s rukama v kapsách čepici vraženou hluboko do čela divil se velice potměšilý úsměv zdobil mu tváře nad hlavou pohaslá záře snad má dovolenou myslí mou se mihlo snad zlomené má křídlo smůla na patách se za mnou táhne jako slizký had kam šlápnu tam přilepím...
30.04.2015 21:51
Májem voní země vše dobré co je ve mně dávám tobě z dlaní svých ten pramen živé vody budeme spolu pít než nás léta minou a promění nás v prach láska je tím džbánem plněným po okraj a kdyby snad rozbil se slepíme ho zas naším pánem není čas     ...
25.04.2015 21:58
Snad, kdo ví vítr odpoví mi tiše na otázky láska to je klišé a sebeláska sebeklam? Co můžu vědět a co znám? Co život pro mě znamená, když tobě se dávám zmámená? Zmámená touhou pouhou a iluzí iluzí lásky touhy po věčnosti vyrytá srdce do kůry stromu slaně chutnají slzy sama kráčím domů
25.04.2015 20:05
Sen končí nový den začíná pod peřinu se tlačí k nám dech mi sotva stačí znovu usínám omotaná těla štěstím snad by ještě chtěla..... a den se směje rozpustile já se červenám
19.04.2015 11:17
Kdo zahřeje mé tělo ve tmě samoty kdo zahřeje mou duši zažene trampoty všedního dne bolístky štěstí je snad na lístky za prachy nekoupíš a zastavárna zavřená naděje zmařená usíná únavou s mraky deště nad hlavou plískanice náladu tulí do klubíčka dočká se sluníčka dušička i tělo snad mazlit se mu...
21.03.2015 19:57
Jednou tak spolu seděli v neděli (na lavičce v parku) do očí si hleděli a jejich uši slyšely co srdce dávno věděla pak domů šli zvesela za ruku se držíce co hřeje a mrazí nejvíce je to láska snad nebo jen pouhý vášní vodopád ? Radostné stáří vítej bez zábran život krásný je tam, kde selže...
14.03.2015 19:00
Vzpomínek přehršel  v srdci nosím když čas nám vypršel a prosím vrať se mi zpátky má lásko něžná vem mě do pohádky to slyšela jsem ráda než  uzřela  jsem tvoje záda jen ztěžka se střepy lepí zaryté do srdce kusy ledu odpouštět nedovedu přesto sbírám naděje drobky do dlaní po noci...
14.03.2015 18:35
Když nechce se spát hledím na nebe blbě se směje měsíc a v dálce vyje pes smečka hladových psů stejně, jako včera zítra i dnes číhá na oběti lidi jsou jen smetí ve vesmírném nekonečnu...... za vlahých večerů když vítr šumí ve větvích slyším jejich chraplavý smích blbě se směje měsíc jsme jenom...
<< 2 | 3 | 4 | 5 | 6 >>

VERŠE

Vážení čtenáři, své verše píšu pod osobními dojmy, své vlastní prožitky a také prožitky jiných lidí. Inspirací je pro mě život sám. Jeden kritik mi vytkl, že často píšu o  suchém, barevném a zlatavém listí, že už je toho moc. Jedna čtenářka mi vytkla, že jsou mé verše  příliš depresivní a...

Verše

Sluníčko upletlo si šálu Země točí se od normálu Morenu už voda vzala a Jaro zabouchlo si vrátka den je delší a noc je krátká však co je to platné když Zima své drápky zatne a své vlády vzdát se nechce lehce našlapuje Jaro a váhá zaťukat na vrátka se bojí něžné krokusy statečně...

Přeji kouzelné chvíle snění

Verše

Líbej mě mezi kapkami deště a říkej ještě miluji tě i kdybys měl lhát šeptej mi lásko voda odnesla bolest i touhy ten okamžik zlomu pouhý zasekl ránu v mé duši co chystá osud kdo z nás tuší?    

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz