Tam někde vysoko,
nad oblaky
jsou naše tužby a přání
a sliby taky
......ve větru vzpomínky,
drhané jako peří,
snáší se ve snech těm,
kdo na lásku věří.....
my v trávě bosí
sbíráme střepy rozbitých srdcí
.......na stéblech kapky krve
a na nebi slunce pláče.....
s ránem rodí se láska nová,
bezbranná, jak holé ptáče....