Zrnko pravdy v zatuchlé slámě
a na trámech vědomí, stopy prachu
mlácená slova prázdných vět,
na patře pachuť strachu.....
........živote dávej, nebo ber, jak se ti zlíbí
v okovech studny chladivé vody džber,
omyje rány, napojí žíznivé, zaleje vyprahlou zem
vyroste ze zrnka květ
zavoní a láskou obejme svět