Verše

08.04.2022 23:59
Růžovou si obléknu a jarem zavoním z komínů už čápi zamávali jabloním, nechám se větrem hladit a sluncem líbat, pyšná krásou..… než se začne stmívat pak rosou zrána dám ptáčkům pít než začnou zpívat o lásce budu snít ....o jaru, které se s láskou snoubí.... o písních milencům a přání,...
31.03.2022 15:57
Slzy deště na větvích a smutek černých mraků objímá zem, to zima odchází unavené slunce šlo spát nesmělé předjaří každým ránem čeká, až se opět usměje ...... pole a luka už se chlubí zelenou a z komínů nás opět zdraví čápi do bílé a růžové se stromy oblečou a na stéblech trav jaro vejde po...
22.03.2022 21:56
Ránem vchází nový den mlhou opět svítí slunce stále otáčí se poraněná Zem brodíme se bahnem zpráv dusí nás myšlenky a padají z nás těžká slova kdo jsme a jaký má život smysl ptáme se sebe zas a znova snad stačí jen být a zůstat člověkem nežít jen pro potlesk až přijde doba nová utichne zbraní...
18.02.2022 23:06
Zrnko pravdy v zatuchlé slámě  a na trámech vědomí, stopy prachu mlácená slova prázdných vět, na patře pachuť strachu.....  ........živote dávej, nebo ber, jak se ti zlíbí v okovech studny chladivé vody džber, omyje rány, napojí žíznivé, zaleje vyprahlou zem    ...
08.01.2022 15:40
Tak sama, opuštěná a čekající...... v mlhách se loučí den .....až probudí tě spící, tuláku zašeptej, měj krásný sen.....
15.11.2021 20:47
Kapličko v polích studničko mých snů a přání modlideb šeptaných do tvých zdí snad vyslyší je ten, kdo bdí nad námi v bezesných nocích a nadějí budí další dny   kapličko, studničko slzí bolesti i radosti naplň mé nitro pokojem já přijdu zas, s kytičkou lučních květin   k tvým nohám...
15.11.2021 20:34
Země v mlhách schoulená v oknech světýlka svíček večery lipovým květem a medem voní Meluzína pod krovy své písně teskně zpívá   Listopad smutkem spoutaný, bílý závoj vyhlíží, jak už to v bájích bývá někde v dálce podkovy zvoní, nevěsta Zima přijíždí a...
23.09.2021 21:18
V ranních mlhách stydlivé slunce a tráva rosou pokrytá .....země usíná, vzdychá, znavená...... jinovatkou věčné poutníky přivítá starostlivý Podzim barevným plédem lesy halí poutníkům zlatem protkaný koberec chystá   buď pozdraven poutníče, tam někde v dáli, ať...
22.09.2021 22:33
Otevřeným oknem v mrazivém ránu teskné krákorání vran sluneční paprsky hladí mou prázdnou dlaň po větru vzpomínky posílám tak vítej ráno, posle dobrých zpráv, po noci slzavé přivádíš nový den snad...
21.09.2021 22:48
  Ještě naposledy nechat se sluncem slíbat a potom sklonit svou pyšnou hlavu usychat a vůni země vnímat s pokorou darovat sebe ještě naposledy cítit v listech větru vání sbohem nekonečné nebe, odcházím bez reptání    
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

VERŠE

Vážení čtenáři, své verše píšu pod osobními dojmy, své vlastní prožitky a také prožitky jiných lidí. Inspirací je pro mě život sám. Jeden kritik mi vytkl, že často píšu o  suchém, barevném a zlatavém listí, že už je toho moc. Jedna čtenářka mi vytkla, že jsou mé verše  příliš depresivní a...

https://blog-poezie-od-patricie.webnode.cz/

Verše

Sluníčko upletlo si šálu Země točí se od normálu Morenu už voda vzala a Jaro zabouchlo si vrátka den je delší a noc je krátká však co je to platné když Zima své drápky zatne a své vlády vzdát se nechce lehce našlapuje Jaro a váhá zaťukat na vrátka se bojí něžné krokusy statečně...

Přeji kouzelné chvíle snění

Verše

Líbej mě mezi kapkami deště a říkej ještě miluji tě i kdybys měl lhát šeptej mi lásko voda odnesla bolest i touhy ten okamžik zlomu pouhý zasekl ránu v mé duši co chystá osud kdo z nás tuší?    

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz