Verše
21.02.2017 19:11
Jsem otázkou
jsem otázkou na lásku a bytí
jsem světlem, co zbloudilým na cestu svítí
jsem stromem, v jehož stínu znavení spočinou
jsem šumícím borem i lesní pěšinou
jsem živou vodou pro žíznivé
jsem kamenem v řece
jsem stokrát stejná a vždy poprvé
jsem krutá i něžná přece
jsem tvůj život
jsem...
22.01.2017 19:37
Černá je duše má, jak křídla havrana
skřek dutě zní nocí, mlha se vkrádá do rána
vrávorám dlážděním a svůj klobouk odhazuji v dál
havran teskně zakrákoral……kdo by o něj ještě stál?
Kapka krve zdobí mi dlaň a duše má dávno zkameněla
za vavříny platím svou daň……
Dav řve a dupe, kam sláva...
13.01.2017 19:56
Chci být tvou létavicí
s bambulí na čepici
a nosíkem s vločkou sněhu
dávat ti ochutnat lásku i něhu
dávat ti ochutnat sebe
vznášet se s tebou až do sedmého nebe
na vločkách sněhových posílám přáníčko
usměj se maličko
nikomu nepovím, co dávno vím
že mě máš na háčku, sněhový panáčku
tvou duši...
16.06.2016 22:45
Kdybych hlavou proti zdi šel a zkoušel vítr otočit
snad štěstí by se usmálo i na mě a na rameno mi sedlo
jak letní motýl, hladilo mě svými křídly......
kdybych jinak žil
a kdybych vrátil čas a peníze pršely mi z mraků místo deště
tak tebe nevyměnil bych, moje lásko
pokorně šeptal bych - zůstaň se...
31.05.2016 21:04
Jsem vlkem v beránčí kůži
jsem ten, co životu dluží
jsem hladový a lačním po krvi
kdo padne, jako prvý?
Stádo rozprchlo se
strachy se třese
jenom jsem bral
a dával málo
kdo z vás ochotně svou kůži
na trh nese
je pozdě plakat nad tím
co se stalo
sedráno až na kost
je moje tělo
beránkem jsem
a...
28.05.2016 15:34
Jdu cestou lásky, i když trnitá je
jdu cestou lásky
a pravda jde se mnou
jako hrozny vína zraje
jdu cestou lásky
a často klopýtám
jdu cestou lásky
tak, proč...
02.05.2016 21:23
Posílám pozdrav a vůni sebe
zlehounka dotýkat se nebe
cítit tebe v sobě
to už je příliš,
šeptá rozum, tam někde vzadu
a tělo křičí ještě
teď mlč, potom mi dáš radu
hvězdy tančí, jako opilé
znaveně padají do trávy
na víčka snášejí se kapky rosy
šťastný ten kdo láskou pláče
i ten kdo prosí...
25.03.2016 17:57
Mlhavým ránem
vleču se domů
chci házet klobouk
a není komu
odešla láska
práskla dveřmi
tma ve mě
jak smuteční páska
to bolí, věř mi
pochmurný večer
lednice prázdná
a ticho v domě
snad bych i brečel
nebýt už po mně
25.03.2016 17:48
A tak nám zima končí
sny se s námi loučí
o moři piva a hroudě klidu
jaro se hlásí
a nepočká
snad nebudem třít bídu
dáme řeč o počasí
jo, jaro se hlásí
prý tunel Blanka bude
zavlajou vlajky rudé
po Praze
bude nám blaze
namažem kolena
vytáhnem kola
zvoláme radostně
Jaro hola!
Nějak už bylo
a nějak...
05.03.2016 11:23
Na rynku
tiše seděla
byla kamenná docela
socha
padlého anděla
/ Smíření
Skákala panenka vysoko
skákala přes vodu
zmáchala si sukničku
nešla ke brodu
skákala panenka
přes oheň
neshořela
proč, kdo to ví?
Přišla...
VERŠE
Vážení čtenáři,
své verše píšu pod osobními dojmy, své vlastní prožitky a také prožitky jiných lidí. Inspirací je pro mě život sám. Jeden kritik mi vytkl, že často píšu o suchém, barevném a zlatavém listí, že už je toho moc. Jedna čtenářka mi vytkla, že jsou mé verše příliš depresivní a...
https://blog-poezie-od-patricie.webnode.cz/
Verše
Sluníčko upletlo si šálu
Země točí se od normálu
Morenu už voda vzala
a Jaro zabouchlo si vrátka
den je delší a noc je krátká
však co je to platné
když Zima
své drápky zatne
a své vlády vzdát se nechce
lehce našlapuje Jaro
a váhá
zaťukat na vrátka se bojí
něžné krokusy statečně...
Přeji kouzelné chvíle snění
Verše
Líbej mě
mezi kapkami deště
a říkej ještě
miluji tě
i kdybys měl lhát
šeptej mi lásko
voda odnesla bolest i touhy
ten okamžik zlomu pouhý
zasekl ránu v mé duši
co chystá osud
kdo z nás
tuší?
Kontakt
Poezie - šálek kávy " U Divíška"
patriciahlavsova@centrum.cz