JARO

Sluníčko upletlo si šálu
Země točí se od normálu
Morenu už voda vzala
a Jaro zabouchlo si vrátka
den je delší a noc je krátká
však co je to platné
když Zima
své drápky zatne
a své vlády vzdát se nechce

lehce našlapuje Jaro
a váhá
zaťukat na vrátka se bojí
něžné krokusy statečně vystrkují
hlavičky
sněženky plaše mávají na pozdrav
bledulky cudně se usmívají

Jaro pootevřelo nesměle
sluníčko mne si oči
vyskočte, lidi z postele
Země dál se točí
jen vejdi Jaro a neváhej
sílu a lásku nám dávej
nedočkavě lidé prosí
Jaro
zelenou barvu naděje
nosí 

 

 

Jarem voní země, slunce pozdrav posílá

zima vrátka zavírá

větve zlatého deště

květů náruče nabízí k obejmutí

vyjít k procházce modré nebe nutí

bambulky jívy tulí se něžně

svádí k políbení

snad krásnější čas není

(apríl !)  :)

01.04.2015 19:38

 (sníh po kotníky a mráz - 4°C ráno)

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz