Verše

27.11.2018 20:38
  Trubači z lesů pyšně si chodí podzim zádumčivý pomalu loučí se po listech pozdravy posílá .... rozfoukané zlatoví  a jinovatkou zdobené šípky napoví, že královna v bílém přichází
27.10.2018 18:56
 Vzpomínky stékají po okenních sklech na parapetu tančí kapky tanec bláznů               marných slibů milencům  reznou v uších jako z hladových polí hlasy...
28.09.2018 12:43
verše do soutěže literárních talentů "Vyšehradská vize" Noční vánek z obtěžkaných polí sliby milenců šeptá vzduch voní láskou kytice vlčích máků  hoří jako dívčí klíny zvědavý měsíc od lesa vykresluje stíny a padající hvězda na hříchy se neptá   umlkly hlasy ptáků tichá je řeka touhy...
15.08.2018 21:47
verše do soutěže literárních talentů "Vyšehradská vize" Vlčí máky Vůně heřmánku ve vlasech  a krůpěje krve na bílé košili      rozkvetly vlčí máky v obilí pod srdcem srdce tluče duha nadějí a snů barví nebe živote, zastav se na chvíli     kvetou vlčí...
30.05.2018 21:36
  Ewa Kubanová (příspěvek na facebooku) poezie Evien Bílá košile v každém stehu cítím lásku cítím bolest až vůbec nic necítím jen tupý stav au kapky krve kreslí mou náladu na bílé košili tvůj obraz - dívám se škvírou na svět - Karel Drábek   .........roztrhej košili, pak větší...
04.05.2018 19:58
Šípková růžičko držím Tě v dlaních krvavé krůpěje ulpěly na nich do duše vkrádá se strach do srdce láska časy mé bouřlivé obrací v prach Ty jsi mě zranila  to ne já Tebe šeptám rozechvěle jsi moje nebe s Tebou se vznášet  nemyslet na nic pannou jsi byla a já byl panic   
27.04.2018 19:11
   Chci být tím ježkem ve zlaté kleci štěstí jsou prachy a moc a sláva to ví všichni, přeci až zubatá kosou mávne nade mnou a do pekla spláchne moji duši tak zasměju se bláhovým smrt, ta každému z nás sluší štěstí je jenom bláto na pozlátku života co stálo trochu za to se, jak třpytka...
26.02.2018 19:17
Můžeš být rosou v trávě i hvězdou na nebi zrozenou se právě můžeš být snem i vidinou  hučícím splavem i lesní tišinou  můžeš být silným i křehkým jako křišťál průzračným můžeš být čistým, jako letní nebe můžeš být vzpomínkou, která hřeje i zebe můžeš být čímkoliv a kdokoliv sis...
16.01.2018 17:42
Rázné sbohem říkají tvá záda proudy deště smáznou co měla jsem kdy ráda obloha pláče nad tím co bylo a není blíží se kuropění   srpem mává nebe a hvězdy teskně planou šeptám prokřehle „ne sbohem, ale na shledanou“ na shledanou tam někdy v tom jiném, lepším světě a slůvko něžné schovávám...
21.02.2017 19:11
Jsem otázkou jsem otázkou na lásku a bytí jsem světlem, co zbloudilým na cestu svítí jsem stromem, v jehož stínu znavení spočinou jsem šumícím borem i lesní pěšinou jsem živou vodou pro žíznivé jsem kamenem v řece jsem stokrát stejná a vždy poprvé jsem krutá i něžná přece jsem tvůj život jsem...
<< 5 | 6 | 7 | 8 | 9 >>

VERŠE

Vážení čtenáři, své verše píšu pod osobními dojmy, své vlastní prožitky a také prožitky jiných lidí. Inspirací je pro mě život sám. Jeden kritik mi vytkl, že často píšu o  suchém, barevném a zlatavém listí, že už je toho moc. Jedna čtenářka mi vytkla, že jsou mé verše  příliš depresivní a...

https://blog-poezie-od-patricie.webnode.cz/

Verše

Sluníčko upletlo si šálu Země točí se od normálu Morenu už voda vzala a Jaro zabouchlo si vrátka den je delší a noc je krátká však co je to platné když Zima své drápky zatne a své vlády vzdát se nechce lehce našlapuje Jaro a váhá zaťukat na vrátka se bojí něžné krokusy statečně...

Přeji kouzelné chvíle snění

Verše

Líbej mě mezi kapkami deště a říkej ještě miluji tě i kdybys měl lhát šeptej mi lásko voda odnesla bolest i touhy ten okamžik zlomu pouhý zasekl ránu v mé duši co chystá osud kdo z nás tuší?    

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz