Verše
03.11.2014 00:14
Zážitky
dávám si do kapsy
a schovávám
na dny příští
až v šedi a slotě
s dírou v botě
budu se trmácet životem
a káru bolesti a bídy
tlačit před nebeskou bránu
jistě potěší
leč prázdno v duši mám
ta lehkost bytí
povznáší
až ke hvězdám
kytary tón zní mi do spánku
zrána otevírám
knihu
a načítám novou...
02.11.2014 23:59
Advent
to sladké čekání a snění
provoněné skořicí, vanilkou a
rumem
vločky sněhu, lehounké, jako dech
nosíky, jako preclíky
shon a spěch
a zvonky štěstí na náměstí
zdali tu příští rok
ještě budem?
Advente
ty zasněný čásku
do srdcí strkáš nám lásku
k bližnímu svému
a dárky nutíš hledat
oči k nebi...
02.11.2014 23:57
Jdou kroky jdou
světlem i tmou
a pravidelně krájí čas
tam, někde hluboko v nás
cosi krásného zanechal
a vem to ďas!
Tak jsme tam stáli spolu
dívali se dolů
a vlny pod útesem se smály
někde v dáli
vítr šeptal
leť
...
02.11.2014 23:56
Slunce pláče na obzoru
a duha
něžně objímá zem
ležím v trávě
s rukama za hlavou
myšlenky mají zrovna
"toulavou"....
vím,
že ty jsi můj
a já, jen tvoje jsem......
02.11.2014 23:38
Pokora, mrcha!
Líně zívá do dvora a zkoukává tenhle svět
co nemůžeme mít, to chceme hned
a co můžem, to už nechceme
kopem kolem sebe a ostrými lokty strkáme
když k zemi padáme
jedem si každý po tý svý lajně,
za plot šilháme tajně
žehrajíc na to, co nemáme.
Závist, ta teta věčná
směje se...
02.11.2014 23:37
Podzim - čas zúčtování a zpytování duše - rozjímání
....tklivý podzime, čase lásek pozdního léta......necháváš trny, jako šípková růže, v srdcích......kdo za to může....ptám se zlatavého listí a pouštím po vodě....touha, ta hříchy plodit může....platíme daň z...
02.11.2014 23:34
Chodíme pyšně,
když se nám daří,
ramena rovná a oči září.
Pod nohama pevnou zem
a nad sebou modré nebe,
říkáme často
Bože, netřeba mi tebe.
Po zemi bloudíme
a své hledáme štěstí
každý z nás
dostal od života pěstí.
Na hubu padáme
a voláme
Bože, ty to vidíš!
On jen zívne -
co jsi sel, to sklízíš!
A...
02.11.2014 23:33
Je tolik cest
po kterých
chceme jít
a nevíme
kde končí
nesplněné sny
sbíráme
když den se s nocí
loučí.
Kolik je snů
a kolik je cest?
Marná je mnohdy
snaha
čas běží
a hloupý je ten
jenž jít, se zdráhá.
Tam
někde na rozcestí cest
prý štěstí stojí
jen bláhový tomu věří
když z prachu...
02.11.2014 23:31
V dálce zlehounka
babí léto se ztrácí
a my, stejně tak
jako ptáci
své touhy
v srdcích máme
však spoutáni
se svým kouskem hlíny
zůstáváme
krvavě hoří jeřabiny
a vůně švestek letí krajem
my, lidé spolu s vínem zrajem
hledíme k obzoru
jenž v hejnech zdraví ptáci
vzpomínky tiše se nám vrací
v...
01.11.2014 23:11
Jako nepopsaný list
jako vlnka v čisté vodě
jako Nova na nebi
jako myšlenka, jenž se právě rodí,
tak nádherná je chvíle,
kdy jsem s Tebou Pane
dojetí slza
z oka volně skane
ústa jsou němá
a srdce mluví
jen Tobě patří ta slova
jako dnes, tak zítra znova
budeme spolu,
ty ve mně a já v...
VERŠE
Vážení čtenáři,
své verše píšu pod osobními dojmy, své vlastní prožitky a také prožitky jiných lidí. Inspirací je pro mě život sám. Jeden kritik mi vytkl, že často píšu o suchém, barevném a zlatavém listí, že už je toho moc. Jedna čtenářka mi vytkla, že jsou mé verše příliš depresivní a...
https://blog-poezie-od-patricie.webnode.cz/
Verše
Sluníčko upletlo si šálu
Země točí se od normálu
Morenu už voda vzala
a Jaro zabouchlo si vrátka
den je delší a noc je krátká
však co je to platné
když Zima
své drápky zatne
a své vlády vzdát se nechce
lehce našlapuje Jaro
a váhá
zaťukat na vrátka se bojí
něžné krokusy statečně...
Přeji kouzelné chvíle snění
Verše
Líbej mě
mezi kapkami deště
a říkej ještě
miluji tě
i kdybys měl lhát
šeptej mi lásko
voda odnesla bolest i touhy
ten okamžik zlomu pouhý
zasekl ránu v mé duši
co chystá osud
kdo z nás
tuší?
Kontakt
Poezie - šálek kávy " U Divíška"
patriciahlavsova@centrum.cz