Západní koncept vitamínů nemá k imunitě žádný vztah.
V chladných měsících bychom si měli především chránit oslabenou energii a posilovat vnitřní teplo.
Základem je vhodná vyvážená strava a dostatek tepla a odpočinku. Zaměřte se na povrch těla - nejen na teplé oblečení, ale i péči zevnitř.
Tělo je na podzim a v zimě náchylnější k onemocnění, protože jindy expanzivní energie se ukládá k spánku a regeneruje se.
Z toho důvodu je třeba dostat energii na povrch a cíleně vytvářet energetické brnění.
Vařte zázvor a vězte, že ty opravdové léčivé účinky se nevypaří. Číňané vypozorovali, že vařený zázvor má lepší zdravotní účinky, než ten syrový, navzdory tomu, že tento proces ničí některé vitamíny. Ideální je zázvorová voda ze sedmi plátků. Bez medu a citrónu!
Když jste nemocní, na citrón zapomeňte. Kyselost citrónu totiž energii, kterou chceme dostat na povrch,naopak vtahuje dovnitř. Proto po odeznění hlavních příznaků nemoci např. kašleme. Myslíme si, že na nás vlezlo zase něco jiného, co bychom měli léčit jinak. Je to ovšem stále tatáž nemoc a my jsme ji nezvládli.
Dopřávejte si teplé snídaně. Více než na nadměrný vitamínový doping bychom se v zimě měli zaměřit na vytváření vnitřního tepla. Základem jsou teplé snídaně ve formě vývarů a kaší, během dne pak lehce kořeněná jídla. Nezapomínejte na skořici.
Že skořice zahřívá, to je známá věc. Opravdové imunostimulační účinky nemá ovšem kůra, která se běžně prodává, ale pouze větvičky. Ty seženete ve formě léčiva.
Čerstvé ovoce a zeleninu jezte v zimě jen výjimečně. Opravdu to s těmi vitamíny není tak horké, jak se říká. Čerstvé ovoce a zelenina ochlazují organizmus a to je přesně to, co v zimě nepotřebujeme. Způsobují totiž, že se naše cévy dostatečně neprokrvují a takto nedávají průchod imunitě, když potřebuje vyrazit do boje.
Nepotlačujte pocení. Když se tělo potí, znamená to, že se uzdravuje – vytlačuje energii, zanesenou škodlivinami (bakteriemi či viry)na povrch kůže a odtud z organizmu ven. Pokud tento proces potlačíme, aby nám nepřekážel v aktivním životě, koledujeme si o nepříjemné následky v podobě vleklých bronchitid nebo rým.
Chraňte si celé tělo, nezapomínejte na ruce. Zatímco v létě do nás vnikají bakterie a viry přes nos a ústa, v zimě je to kůže. Stačí tedy málo ponožek nebo vycházka v mrazu bez rukavic a máme nevítanou návštěvu.
Zchlaďte svou mysl. V chřipkovém období bychom si měli dát pozor na emoční vypětí. To totiž přehřívá náš systém a když do takového terénu vtrhne chlad, explodují nemoci při sebemenším impulzu mnohem silněji.
A na závěr -příliš nepracujte. Dovolte si více odpočinku. Na podzim se celá příroda připravuje k spánkua i my bychom měli v aktivitách polevit. Těžko tohle vysvětlíte svému zaměstnavateli, ale pokud to vaše situace aspoň trochu dovolí odsuňte náročné povinnosti na jaro.
zdroj/ internet/ 17.2.2020
Rozhovor s lékařem
Zapomínáme na to, že veselá mysl, je půl zdraví!
(Zamyšlení nad každoroční hrozbou chřipkové epidemie)
Chřipková nákaza
Proč se chřipka objevuje zejména v říjnu a listopadu a pak v únoru a březnu?
Teorií vzniku chřipky právě v tomto období je mnoho, ale já osobně se přikláním k teorii snížení imunity vlivem poklesu slunečního světla, tedy oslabení osy hypotalamus hypofýza, která dává našim T-lymfocytům povel se buď vzchopit a bojovat, nebo to nechat být, protože to stejně nemá cenu a všichni onemocníme.
Dále je to změna stravy a určitá deprese z toho, že už je tady zase podzim. Na jaře je to pak vyčerpání a projev únavového syndromu, protože příroda nutí člověka odpočívat.
Já osobně ale mám za to, že pokud tedy člověk podlehne davovému šílenství, že už to mají všichni, tak já to asi dostanu také, potom se to skutečně stane.
Při pečlivém studiu epidemiologických studií je skutečně tato morbidita vyvolána z velké části sdělovacími prostředky a médii, které jsou zase nástrojem výrobců vakcín a vitaminů, kdy je nutné zvýšit prodeje a vytvořit davovou psychózu, což se jim již několik desetiletí velmi dobře daří.
Člověk, který zdravě žije a myslí, nikdy chřipkou neonemocnění. To je jednoznačný fakt, ale není zájem, aby lidi byli veselí a jedli pomeranče a jablka, ale je nutné je očkovat a vytvořit dvakrát do roka nárůst prodeje vakcín a imunomodulátorů.
Jak je to s nemocností podle krevních skupin? Jsou na tom všechny stejně, případně, která je nejvíce ohrožena?
Krevní skupiny jsem velice pečlivě studoval jak díky dietám, tak díky analýze nemocnosti, ale jednoznačně mohu říct, že objektivně není přímá souvislost mezi chřipkovým onemocněním a krevní skupinou. Spíše je tam souvislost podle znamení zvěrokruhu, tedy podle živlové rovnováhy, ale všechny krevní skupiny mají stejné obranné mechanismy. Rozdíl je tedy jen v tom, jak se každá jedna z těchto krevních skupin zachová v konfrontaci s medializací problému. Tedy jestli mu podlehne nebo ho ignoruje. Např. skupina O, která velmi dobře asimiluje, tak je snad náchylnější, ale velmi to závisí od typu osobnosti, respektive znamení a ascendentu.
Mají lidé s poruchou krvetvorby větší odolnost?
Určitě ne, protože pokud mají jakékoliv poškození, tak to znamená, že nejsou v rovnováze a krvetvorba je jeden ze základních pilířů obranyschopnosti, protože v kostní dřeni z ezoterického hlediska sídlí duše neboli princip našeho bytí, respektive tvorba kmenových buněk, které se stále obnovují. Pokud je porucha tam, pak je latentně všude a obrana nemůže být dokonalá.
Je možné, že psychotici mají menší sklony chytit chřipku?
Jak jsem již uvedl, chřipková epidemie je vždy produktem společnosti a pokud se psychotik zajímá více o toho, koho kdy a kde zabije či znásilní, tak logicky nevnímá, že se zrovna nachází v období a místě chřipkové epidemie a nemá tedy vůbec ani pomyšlení na to, aby onemocněl, tak nemá vůbec žádný sklon tu chřipku chytit.
Očkovat – ano, či ne? Je očkování efektivní a je možné očkovat, když je někdo alergický?
Já jsem zásadně proti jakémukoliv očkování chřipky, protože vždy z toho někdo umře, kdo by nemusel, kdyby se neočkoval, a pak ty vedlejší účinky jsou brutální, např. ochrnutí, roztroušená skleróza, lupénka, revmatická artritida či systémový lupus. Logicky jak úmrtí, tak chronické následky se tají, o tom se nikde nedočtete a jen musíte hledat ve specielních statistikách.
Pokud je někdo alergický, tak si tu alergii jenom zhorší, pokud náhodou nezemře na anafylaktický šok atd. Prostě to nepřipadá v úvahu. Očkování tedy jen pro rizikové skupiny a s vakcínou na míru individuálně připravenou.
Jestliže člověk posiluje imunitní systém zdravou výživou, otužováním, sportem, saunováním, jak je možné, že onemocní?
Jednoduše proto, že se věnuje tělu a ne mysli. Pouze silná mysl a silný duch zabrání nemoci. Podívejte se na případy v koncentračních táborech, nikdo tam nejedl řádně, ani se nemyl, ale neonemocněli jen ti, kteří věřili, že přežijí. Harmonie a čistota těla jsou nástrojem k harmonii mysli. Velmi přesně je toto popsáno v knize Dr. Candance Pert Molekuly emocí, která naprosto jasně ukázala v laboratoři, jak deprese a úzkost snižuje imunitu. Pokud budete skvěle jíst a cvičit a budete se bát rakoviny, pak ji stejně dostanete. S chřipkou je to stejné.
Je správné na podzim a v zimě jíst citrusové plody, které mají velký obsah vitaminu C?
Určitě ano, všechny přírodní vitaminy mají větší biokompatibilitu a organismus si jich více váží a spotřebuje je všechny, zatímco ty syntetické vyloučí. Jde ale i o jiné prvky výživy jako vláknina atd. Pokud mám zácpu, tak mohu jíst kilogramy pomerančů a je z toho menší užitek než z půl kila jablek a správné funkce tlustého střeva.
Jakým způsobem se vy osobně bráníte proti chřipce?
1.Žádnou chřipku ani jiné patologie si nepřipouštím.
2.Denně beru česnek, zinek a selen a také betaglukany.
3.Dvě hodiny 5x týdně sportuji – jezdím na kole.
4.Denně vypiju večer 350 ml červeného vína.
5.Děkuji universu za to,
že jsem tak zdravý a můj imunitní systém je tak silný.
Jaká je podle vašeho názoru nejúčinnější prevence?
Jednoznačně veselá mysl,ta půl zdraví. Víme to všichni, jen málo se to praktikuje.
zdroj internet