"Díky jasnému a pevnému hodnotovému systému křestanství jsem se naučila chodit rovně, myslet svobodně a svobodně jednat."
To jsou slova jedné drogově závislé osoby, která se z toho dostala. Já k tomu dodávám pár slov k zamyšlení.
Myslím si, že se v životě může zvrtnout cokoli. Zároveň si myslím, že pokud lidé v něco, nebo někoho věří a vedou své děti k tomu samému, mají to s výchovou mnohem snažší.
Tak, k tématu mohu říct jediné - každé dítko je jiné, ale pozor, každé, s výjimkou duševních poruch, vyžaduje jediné - oporu ve svých rodičích, pevný řád, pořádek, POZORNOST, kladný vzor. Dostatek lásky a pochopení.
Žádné dítko se nezmění přes noc, jakoby mávnutím kouzelného proutku! Nic se neděje bez příčiny. Něco v něm kumuluje, dozraje a bouchne. A to zásadně není jeho chyba, ani vina. Selhání rodičů ve výchově je vina rodičů, ne dítěte! "Nepodařené" dítko nelze odložit, jako nepodařený výrobek!
Ano, dali mu všechno, možná až příliš. Dávali mu a neurčili pravidla. Postavit dítě na vlastní nohy, ne mu je podrazit. Uvažovat o tom, co by, kdyby a co udělá pubescent a jak to všechno dopadne.....no nevím, třeba úplně jinak, než si myslíte. Rozhodně, ne u všech stejně.
A začít se problémem včas zabývat je základem úspěchu rodiče, ne, až když vás začne bít! Patricie :*)
&
(výňatek z diskuze na internetu/ Žena.cz)
Zaujal mě článek na internetu k tématu výchovy dětí v dnešní době. Můj názor na výchovu dětí se nezměnil.
Od rákosky k anarchii
„My, rodiče jsme zodpovědní za to, k čemu děti vedeme a směřujeme,“ zdůrazňuje psycholožka Blanka Pöslová.
Tolerantní výchova ničí dětem hodnoty. Jsou nezvladatelné, zlé a ničeho si neváží
Shovívavá výchova končí špatně. Děti, kterým rodiče nevymezili hranice, mají problémy se sebeovládáním. Chybí jim motivace, disciplína a odpovědnost. Vidí jenom svoje potřeby a ke svému okolí jsou lhostejné.
Dnešní děti rozhodují o všem. Kdy půjdou spát, co si vezmou k jídlu, jak dlouho budou na počítači. Ruší u stolu, když si rodiče povídají, skáčou jim do řeči. Očekávají, že budou centrem dění. A pokud nejsou věci podle jejich představ, vztekají se a jsou agresivní.
Dáváme dětem příliš prostoru, příliš široké hranice, naopak málo řádu a pevnosti! Tak, jako není dobrý bezpočet zákazů a příkazů, není správná ani nadmíra volnosti, což je dnešní trend.
Zatímco v 50. letech vládli v rodinách despotičtí otcové až přespříliš tvrdou rukou, dnes tu naopak máme hodně benevolentní matky. Přístup ve výchově se změnil hodně po sametové revoluci. Společnost se překlopila do druhého extrému.
Rodiče o svém přístupu k potomkům přemýšlí. Čtou psychologickou literaturu a dávají přednost tomu, aby bylo jejich dítě vychováváno svobodně. Nechtějí zasahovat do jeho osobnosti a něco mu diktovat. Mohou si také ale naopak také přečíst, že by měli být ve vedení syna nebo dcery pevnější. Pokud se ale sami pro to vnitřně nerozhodnou a nezačnou to důsledně uplatňovat, nic se nestane. Každý by si měl vybrat jen to, co je mu blízké a co podle svého uvážení považuje za dobrou radu.
Proč je špatně, když jde dítě spát, jak si samo určí? Co je špatného na tom, že si řekne, co chce jíst? Protože malé dítě neví, co je správné. Nemá tušení, proč by mělo jít do postele v osm hodin večer a jíst zdravě. Tohle všechno musíme naše děti naučit – pevně a láskyplně. Co se zákonitě stane, když si dítě může dělat, co chce? Zkouší víc a víc. Navíc se v poslední době zřetelně ukazuje, že takto vedené děti jsou agresivní.
Stává se, že rodiče neztlumí první vlnu, kdy potomek snaží prosazovat svoji vůli násilím. Dokonce se nechávají od svých tříletých dětí bít a připadá jim to roztomilé. Jenomže to vede k tomu, že se děti začnou násilnicky prosazovat všude. To způsobí, že tvrdě narazí v sociálních vztazích. Neznají hranice a netuší, kam až mohou zajít. Nemají respekt vůči svému okolí. Myslí si, že jejich emoce a potřeby jsou jediné na světě.
S překvapením zjišťují, že i ti druzí něco chtějí a potřebují, ale nejsou schopní to sladit. Mají problém se přizpůsobit v jakémkoliv kolektivu. Neumí se ovládat, ani ovládat své potřeby.
Mnozí rodiče jsou nešťastní z toho, kolik času tráví jejich děti na počítači nebo mobilním telefonu. Pokud se pokusí užívání techniky regulovat, tvrdě narazí na odpor. Nejdůležitější je nastavit striktně pravidla používání.
Když na to nepřistoupí, nechte ho být. Ať se klidně vzteká. Přestaňte s ním komunikovat a rozhodně nikdy neustupujte. Vy rozhodněte, kolik času denně bude s tím tabletem, nebo mobilem, vaše dítě trávit.
https://pardubice.rozhlas.cz/tolerantni-vychova-nici-detem-hodnoty-jsou-nezvladatelne-zle-a-niceho-si-nevazi-6030723?fbclid=IwAR1Roswh6abPFXPhbhJ8xIV9OER8VMdaD7uG3BfU3oveP3PxqjqKV3L3z1U rozhovor s psycholožkou Blankou Pöslovou
text krácen/ internet 6.1.2019