Pod slunce mraky žene vítr,
on ví to své.....
naděje sbírá barvy duhy vyprané,
co voda spláchla, vzala sebou
naděje v srdci zůstane
tak směje se slunce opět těm bolestem lidí,
na blankytu si hoví
unavený vítr odpočívá
co přinesou dny příští, kdo ví?