No, co k tomu říct? Přítel pro mě neznamená jenom to pouhé slovo. Je to někdo, s kým je mi fajn, proto se s ním ráda vidím, věřím mu, že mě nepodrazí, jak se to mnoha lidem stává. Přítel je bytost velmi blízká, někdo, jako sourozenec. Někdo, kdo také mě potřebuje. Někdo, kdo cítí a vnímá stejně, jako já. Jednou jsem někde četla, že:
"Přítel je jedna duše ve dvou tělech"
Asi to tak bude, nebo aspoň - mělo by to tak být. Pokud někdo tvrdí, že má hodně přátel, je to nesmysl. Myslím si, že vůbec nemá představu o opravdovém přátelství. Plete si ho s kamarádstvím. Kdo je kamarád? A jaký je mezi nimi rozdíl? Jistě jste měli, každý z vás možnost se o tom přesvědčit.
Často mi chodí e - maily. Jistě je také znáte. Jsou to takové ty, co obíhají internetem už celá léta. Ovšem, mnohé z nich nejsou až tak profláklé. Mají stále své kouzlo i sílu. Toto mi jednou přišlo a myslím si, že by byla škoda, nezveřejnit tato slova zde.
Když Tě navštíví kamarád, chová se jako host,
ale opravdový přítel otevře a obslouží se.
Kamarád Tě nikdy neviděl plakat,
ale příteli se chvějí ramena, když vidí Tvé slzy.
Kamarád nezná jména Tvých rodičů,
ale přítel má jejich telefonní čísla i adresy ve svém notýsku.
Kamarád přinese lahvinku vína na Tvé narozeniny,
ale přítel přijde dříve a zeptá se, s čím Ti může pomoci
a po skončení oslav zůstane, aby Ti pomohl s úklidem.
Kamarád nesnáší, když mu voláš, jestliže už šel spát,
ale přítel se ptá, proč jsi mu tak dlouho nezavolal.
Kamarád si s Tebou rád pokecá,
ale přítel Tě vyslechne, když máš romantickou lásku i problémy.
Kamarád si myslí, že přátelství skončilo, jestliže jste se pohádali,
ale přítel Ti po hádce zavolá.
Kamarád si myslí, že jsi tady vždy jen pro něho,
ale přítel je zde pořád, pro Tebe.
