Slovensko naše, tam pod horami
kde naděje tvá se ztrácí?
Pod mraky černými, tam vysoko snad,
stejně tak, jako ptáci,
svou cestu hledá
k lidem, sedraná v cárech se vrací
Slovensko naše, země rodná
víru svou čerpáme
z lesních studánek, ze dna
z pramenů horských bystřin živá voda
omývá v srdcích rány
bolesti zrady slzy smývá
slovenská země povstaň!
Zvedni své hrdé čelo!
A kdyby snad plakat se ti chtělo,
tak shlédni na nás bídné, na své děti
slzí už bylo dosti
v runách dnů minulých
z krve, z popela kostí
rostou dny nové
nad Tatrou svitá
Slovensko moje