Píšu do časopisů a blogů na internetu

30.12.2018 23:27

Nedávno jsem byla oslovena redaktorem časopisu "Klúč", panem PhDr.Michalem Albertem, k napsání článku - vyslovení svého názoru na jím položené otázky. 

  1. Mládež a sport
  2. Kulturní úpadek společnosti
  3. Co je potřebné udělat pro zlepšení kulturnosti společnosti
  4. Co je největší problém, který trápí společnost

Nemyslím si, že v současné době nemají děti a mládež zájem o sport, nebo že je menší, než byl kdysi.

Právě naopak! Už od MŠ a ZŠ jsou děti vedeny ke sportu, mají povinné plavání (což dříve, myslím tím dobu svého dětství, nebylo), lyžařské výcviky. Jsou přímo sportovní ZŠ, děti mají velký výběr sportovních aktivit, super vybudovaná hřiště, celé sportovní areály, rampy, tělocvičny atd. Je velký zájem na ZŠ o florbal a badminton. Mimochodem – MS ve florbale v Praze od 1.12 -9.12.2018 se těší velkému zájmu. Český tým bude bojovat o první historickou medaili!

Mládež chodí do posiloven, dívky cvičí jógu, tančí aerobick a zumbu. Stále je velký zájem kluků o fotbal. Často omílaná fráze mě hodně nadzvedne nad židli! Dívám se kolem sebe očima a poslouchám ušima!

Děti a mládež potřebují vzory a myslím si, že ve sportu jich mají stále dost. ČR je malá země, ale měla    a stále má vynikající sportovce! Od Zátopka, přes Čáslavskou, Rašku, bratry Pospíšilovy a spoustu skvělých hokejistů a tenistů (Lendla, Kodeše a Navrátilovou až k Berdychovi). Dále od Aleše Valenty až k Ester Ledecké.

Myslím si, že děti mají dobrý základ v rodině a ve škole a milují pohyb už od narození. Hřiště a sportovní    a plavecké areály jsou vždy plné. Takže nechápu, z čeho tento hloupý názor pramení! Vidím kolem sebe mladé maminky a tatínky na kolečkových bruslích s kočárkem, stejně tak i na kolách a pěších tůrách. Na horách potkávám na běžkách mladé páry se saněmi a dětmi.

Kulturní úpadek společnosti pramení od ztráty přirozených autorit, a vzorů charakterních kultivovaných osobností ve společnosti.

Hlavní problém vidím v médiích, která silně ovlivňují myšlení lidí. Lidé od nepaměti potřebují nad sebou něco, nebo někoho vyššího, o koho by se mohli opřít a ke komu vzhlížet. Problém se musí řešit odshora dolů, ne obráceně!

Pokud tyto vzory nemají dospělí, nemohou je mít ani jejich děti a mládež.

Nemyslím si, že lidé vyžadují jen lacinou zábavu a umělci jim bezduše vychází vstříc. Právě naopak. Konzumní zákony společnosti naprosto pohltily prostor pro opravdovou kulturu! Aby se mnozí umělci uživili, musí se snížit k laciné zábavě a tuto vnutit divákům, pod záminkou progresivního umění. Je to „in“ a „cool“ a ve světě to frčí. No a proto dnešní televizní kanály jsou všechny stejné a všechny špatné.

Týká se to také filmů, knih, obrazů, divadla. Křečovitá snaha o cosi jiného, nového a odlišného, činí nakonec stejný brak z čehokoliv. Vidím úpadek divadla. Neustálá inovace tradiční divadlo zcela zničí. Týká se to i poezie. Vidím to na literárních webech. Různé fantasmagorie, které chápe pouze autor sám, čtenáře sotva osloví.      Já osobně mám ráda poezii přímočarou, srozumitelnou i něžnou, hladící.

Myslím si, že zvýšení kulturnosti společnosti a hlavně českého národa lze dosáhnout důrazem na jeho tradice, udržováním těchto tradic a lidových zvyků.

Rozvíjením aktivit tímto směrem. Nenechat se pohltit konzumem a nenechat si vnucovat jeho zákonitosti. Nezavrhovat minulost, to dobré, co bylo. Např. amatérská divadla, taneční spolky, kurzy tance i společenského chování, atd. besedy, společenské večery. Udržovat aktivně spisovný jazyk a kulturní chování v médiích. V televizi dát větší prostor vzdělávacím pořadům. Ve školách byla zcela potlačena možnost vychovávat děti, klade se důraz pouze na výuku a to   je špatně.

Co nejvíce trápí společnost?

Myslím si, že bezmocnost a pocit frustrace z toho, kam naše země směřuje. Celková zadluženost, špatná sociální politika, exekutorské mafie, malá podpora tradiční rodiny.

(www.klucod.sk)

https://slobodnyvysielac.sk/relacia/literarna-cajovna-76/ 02.12.2018/ Particia Keavy

byla jsem oslovena panem redaktorem Michalem a bylo mi ctí a velkou radostí, prezentovat v tomto studiu svoji literární tvorbu :*)

Dnešní rozhovor v internetovém časopise "Klúč" 31.12.2019

Zdravím vás všechny v redakci a děkuji za pozvání k rozhovoru, které mě překvapilo i velmi potěšilo.  A zdravím též všechny čtenáře vašeho časopisu. Věřím, že i já vás všechny mohu potěšit, nebo pobavit, jak už svým přáním všeho dobrého do nového roku, tak i svými postřehy, či názory.

Takže, ptal jste se mě, pane Michale – Jaký byl pro mě ten minulý rok? Co mi dal a co mi vzal? 

Ten minulý rok byl pro mě „jízdou na tobogánu“! Průšvihy a nezdary se velkou rychlostí střídaly s chvílemi radosti a snad i úspěchy. Během roku jsem vystřídala dvě zaměstnání, trochu si polepšila finančně, jenom proto, abych zase o všechno přišla a byla nucena obracet mince a vracet je zase smutně do peněženky. Vznášela jsem se v euforii, abych opět padla ztěžka na zadek! Opravdu nechápu, proč jsem za všechno to dobré musela krutě zaplatit, nebo naopak, to špatné vyvážit tou až euforickou radostí.

Co mi ten minulý rok dobrého nadělil a co mi naopak vzal?

Mou práci Jediné, co mě naplňovalo, působilo radost a hlavně i živilo. A tu radost, spokojenost a štěstí mi ten nehodný rok i vzal.  Myslím si, že práce je pro každého člověka tou hnací silou a smyslem života zároveň. Pokud je práce i koníčkem, pokud opravdu můžete dělat to, co chcete a jak to chcete, nacházíte ve své práci uplatnění, náležité ocenění a obohacení, je to ten největší dar, kromě zdraví pochopitelně. Chci k tomu dodat, že pokud děláme něco jenom pro peníze, musíme se a měli bychom se, ve svém vlastním zájmu, snažit hledat na té práci to pozitivní, to krásné a dobré, protože to tam jistě v něčem je schované, co nám pomůže se přenést přes tu frustraci z nesplněného svého snu.

 Jestli bych mohla vrátit nějakou událost, která mým vlastním přičiněním nedopadla dobře?

Na tuto otázku mám jednoduchou odpověď – rozhodla bych se jinak při výběru svého zaměstnání a přijala jinou nabídku. Bohužel, nebyla nám dána schopnost předvídat události, takže jsem dopadla, tak, jak jsem nečekala.

Co očekávám od nového roku?

Přežít ho hlavně ve zdraví! Být se svými drahými v kruhu rodiny v pohodě a klidu, ve společném souznění. To si také zároveň přeju ze všeho nejvíce. Zdraví celé své rodiny a život v míru. Očekávám prosté malé radosti, trošku překvapení a také malé starosti. Moje skromnost mi více nedovoluje.  Očekávám nabídku nějaké zajímavé spolupráce, kterou bych mohla vykonávat z domova. Těším se na vydání knihy pro děti.

Co mě nejvíce potěšilo v médiích?

Nepochybně to byl odchod Angely Merkelové po nekonečných 18 letech z čela CDU!

A nesporně nejradostnější zpráva pro mě byla o dění na Zimních OH a úspěch našich sportovců v počtu celkem 7 medailí, v čele s Ester Ledeckou. Také mě potěšila zpráva o otevření zrekonstruované budovy Národního muzea v Praze, které bylo zavřeno od roku 2011.

Poslední otázka se týká oslav posledního dne v tomto roce.

Nemám ráda oslavy na Silvestra. To nucené veselí! Asi to přichází s věkem.  Každý člověk to prožívá jinak. Já spíše bilancuju, uchyluju se do samoty. Ráda hlídám vnoučata. Ovšem, nebráním se ani posezení s dobrými přáteli, nebo rodinou. Vyprávění a poslech zajímavých událostí z prožitého roku, zážitky, atd. Nemyslím si, že je nutné se smát za každou cenu, přejídat se a nadmíru pít alkohol. Myslím si, že je podstatné mít tu dobrou pohodu. V mládí jsem slavila Silvestra různě. Na horách, na diskotékách, s přáteli, tancem a radovánkami. Užila jsem si jich opravdu hodně.

Co říkám na ohňostroj? Ten mám moc ráda a nenechám si ho ujít při různých příležitostech. I letos se pojedu podívat do Olomouce a moc se na něho těším. Obdivuju tu krásu a lidský um, který to vytvořil.

Myslím si, že ohňostroje k slavnostním událostem patří. Dodávají jim ten punc opravdové slávy. Jsem ráda, že právě v Olomouci je tento slavnostní akt určen na vítání nového roku zítra odpoledne, kde se ho mohou zúčastnit i děti.

Vaše otázka se týká i pyrotechniky. Proč ne? Ale bezpečné! A ne v rukou dětí, nebo dokonce bez dozoru dospělé střízlivé osoby! Ovšem, jako se vším a všude, je dobré ji používat s mírou! Krátce a adekvátně k událostem.

Ještě jednou vám všem přeju mnoho krásných a dobrých dní v tom novém roce 2019. Především zdraví a lásku, hojnost jídla a střechu nad hlavou, dobré přátele, práci a radost z ní. Spokojenost v osobním životě a hodně radosti a málo slz.

Mějte se moc hezky a zase někdy příště – na shledanou. Patricie :*)

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz