Vlaštovky,
jako černé korálky
řadí se na cestu
ve vzduchu volání
oblaka barví nach
kytici kopretin
dávám do džbánku
poslíčky dobrých zpráv
Živou vodu piju z červánků
v kavárně čas
dnes podává se štěstí
tak pijte všichni dosyta
podává se láska
šálky vonící
ochutnal každý z nás
V kavárně zavřeno
slunko zamklo k západu
v trávě šálky nedopité
směju se svému nápadu
a volám – ozvěno!
"Dej kousek náplasti
mé duši zbité."