Jakými lidmi se obklopujeme

22.08.2015 23:08

Vyhněte se osobám, které vám otravují život. Budete se cítit mnohem lépe, budete plni  životního elánu.

Naše úspěchy do značné míry závisí na tom, jakými lidmi se obklopujeme. Nejde ovšem pouze a jenom o úspěchy. Jde o život, jako takový. O klid a pohodu našeho života. O spokojenost a štěstí.

Všichni víme, že pouštět si blízko negativní náboj některých věcí, událostí  a také osob není dobré. Zbavte se tedy blízkosti lidí, kteří jsou nositeli takového negativního náboje. Otravují vám život. A berou vám chuť se do něčeho nového pustit. Ale nemusí se jednat jenom o to. Otravují vám všechny vaše dny, které by mohly být krásné a šťastně prožité. Zahlcují vás stále svými stejnými a nekonečnými  problémy a starostmi. Egocentricky vnímají jenom sebe a vydávají se za střed celého vesmíru. Neustále si stěžují a naříkají, nedokážou si vystačit sami a být sami se sebou spokojeni. Neumí se zabavit a neustále potřebují někoho, aby je poslouchal. Mají silnou potřebu s někým manipulovat a nazývají to - pomocí! Pletou se vám do vašich ryze soukromých záležitostí, do vašeho života a psychicky vás vysávají, jako pijavice. Neumí vás za nic pochválit, ke všemu přistupují negativně, shazují vaše sebevědomí a jsou přesvědčeni o své pravdě a neomylnosti a vše kolem sebe a každého posuzují podle sebe.

1. Lidé, kteří nám do života vnášejí stres

Stres nemusí představovat vždy jenom něco negativního. Pokud ho tak sami vnímáte, pak to tak jistě je. Někdy však stres může sloužit jako motivace. Může nám také přinést cennou životní zkušenost. Stresové situace jsou tedy občas i užitečné.

Ať je to jak chce, člověk se může ocitnout ve stresové situaci v důsledku okolností.

Neměl by však připustit, aby příčinou stresu, v jehož zajetí se ocitl, byli lidé kolem něj. Víme-li o lidech, kteří v našem životě představují zdroj silného rozrušení a stresu, musíme je ze svého okolí zkrátka vyloučit.

Život sám o sobě je stresových situací plný, to je nepopiratelný fakt. Nikdo z nás by si proto neměl dopřávat ještě zvláštní porci negativních vlivů.

2. Lidé, kteří nás využívají

Otevřeně řečeno, každý v té či oné míře využívá někoho jiného – to je normální. Toto naše jednání ve vztahu k jiným lidem je vzájemné, vždyť jiní přinášejí jistý užitek nám a my zase jim. Pokud nepokládáme člověka za osobu, která by nám tak či onak mohla prospět, nevidíme většinou ani důvod, proč se s ním stýkat.

Většina lidí nás využívá a přitom zároveň stimuluje a zajišťuje náš vlastní prospěch. Občas se však najdou lidé, kteří nás využívají a způsobují nám bolest nebo nás poškozují. To už není vzájemné využití, to je snaha zneužít nás pouze ve svůj prospěch.

Podobní lidé nám skutečně otravují existenci, zhoršují naše postavení, vysávají nás doslova jako paraziti.

Takoví lidé nemají v našem životě místo. Zbavte se jejich blízkosti!

3. Lidé, kteří si nás neváží

Všichni lidé jsou hodni vzájemného respektu. Jenom za takových okolností působí zákony úcty. Pokud se vám v životě objeví někdo, kdo nereaguje na váš respekt stejným chováním, netrpte ho ve své blízkosti.

Mějte vždy dostatek sebeúcty – nedovolte nikomu, aby se k vám choval přezíravě.

4. Lidé, kteří stále usilují, aby nás poškodili

Lidé jsou někdy zlí. Jestliže někomu umožníme, aby se stal součástí našeho života, není nám lhostejný. A právě někteří z těchto lidí nám někdy ublíží nejvíc.

Nejvíce nám totiž většinou ublíží ten, ke komu jsme nejvíce připoutáni a jehož názor pro nás velmi mnoho znamená.

Lidé jeden druhému ubližují. Bohužel, tak to na tomto světě chodí. Jestliže však máte vedle sebe člověka, který se ani nesnaží přestat vám ubližovat, prokažte sami sobě tu laskavost a ze svého života ho vyžeňte. Bolest je užitečná pouze tehdy, přináší-li nám nějaké důležité poučení, zkušenost. V uvedené situaci nám bolest říká, že je třeba skoncovat se stavem, kdy si někdo blízký myslí, že se k nám může chovat jako k boxerskému tréninkovému pytli.

5. Lidé, kteří nám nedokážou nelhat

Všichni lžou. Když se seznamujete s novým člověkem, bude vám nejspíš v prvních minutách vaší známosti lhát. Většina lží v našem životě je konvenční a neškodná. Pokud ovšem nejde o lež člověka, kterému důvěřujeme.

Naplňte si život lidmi, kterým se dá důvěřovat. Budete se cítit jistěji a lépe. Na lež narazíme na každém rohu, najít pravdu je mnohem těžší – a mnohem důležitější.

6. Lidé, kteří se vám smějí do tváře a za vašimi zády si odplivují

Tohle je ovšem typ darebáků a zbabělců, jaký se jen tak nevidí. Vychutnávají si svou přetvářku, ukazují vám přátelskou tvář a za zády o vás roznášejí, jaká jste nula a ubožák.

Takoví lidé jsou schopni zničit vám pověst. Většina z nás dobře ví, jak drahá je dobrá pověst. Závěr je stejný – pryč s podobnými lidmi ze své blízkosti.

7. Lidé, kteří na vás kašlou, ale tváří se, že to tak není

Každý snad potkal v životě člověka, který se tvářil jako přítel, dokud to pro něj bylo výhodné. To jsou takzvaní „pseudopřátelé“. Je s nimi vždycky legrace a zábava, vaši pomoc nikdy neodmítnou, ale pokud potřebujete pomoc vy, můžete je hledat za bílého dne s lucernou – nenajdete je.

Takoví lidé jsou nebezpeční tím, že vytvářejí iluzi důvěry. Budí dojem, že se na ně můžete v těžké situaci spolehnout, když však k tomu opravdu dojde a potřebujete pomocnou ruku, najdete ji, jak praví klasik, pouze na konci vlastního ramene. „Pseudopřítel“ se vytratil.

8. Lidé, kteří vás nutí vracet se do minulosti

Život je zajímavý a zábavný tehdy, postupuje-li vpřed. Pouze když se vyvíjíme dál, kupředu, když na sobě pracujeme, když vylepšujeme také svoje okolí, můžeme najít štěstí a spokojenost..

V životě řady lidí se najde někdo, kdo lpí na minulosti, na tom životě, který kdysi vedl.

Většinou tvrdě pracujeme, usilujeme o rozvoj a změnu. Avšak tito lidé dávají přednost starému životu, takovému, jaký žili kdysi a pokoušejí se vrátit také nás zpátky k tomu, od čeho jsme se tolik snažili odejít.

Mějme se před takovými lidmi na pozoru. Není snadné je hned identifikovat. Vždycky se snaží zabránit jakémukoli vývoji, jakékoli změně, k níž jsme tak dlouho  obtížně šli.

9. Lidé, kteří nás brzdí

Je to fakt, který musíme akceptovat, ne zrovna příjemný, ale důležitý – mnozí lidé v našem životě, i ti, kteří byli přáteli, prostě nemohou být součástí našeho života napořád.

Čas běží, my všichni se jako osobnosti měníme. Mění se naše sny i naše cíle a bývalé vztahy už nejsou natolik důležité a aktuální.

Mnohým lidem se nemusí líbit život, který jsme si zařídili. Snaží se vytvořit si ideální svět podle svého a nutí ostatní, aby přijali jeho pravidla. Vypovídá to o jejich egoismu.

Někdy se člověku nedaří dosáhnout svého cíle právě proto, že podléhá vlivu podobného egoisty a žije podle jeho pravidel.

Pokud jsou naše cíle neslučitelné, jsou neslučitelné i naše životní cesty.

10. Lidé, kteří nám v životě zbytečně zabírají místo

Nic v životě není nekonečné – zdroje, čas, prostor… A to, čeho můžeme v tomto životě dosáhnout, má rovněž své meze. Nemůžeme dosáhnout absolutně všeho, čeho dosáhnout chceme.

Proto musíme pečlivě vybírat nejenom to, co budeme dělat, ale také toho, s kým to hodláme dělat. Během času, který je nám vymezen, zvládneme navázat jen málo skutečných silných vztahů.

Pokud svůj čas trávíte s tupými lidmi, proběhne také váš život tupě. Pokud nám někdo do života nepřináší nic, znamená to, že s ním nemáme společnou cestu.

Všechny tyhle lidi nechte být. Obklopte se novými a lepšími lidmi!

Paul Hudson/text převzat z internetu/ upraveno

 

Slova k zamyšlení

Utěšování nás zabíjí

autor článku Mgr. Ivo Kotek, MBA - https://www.koucink-terapie.cz

Známe to všichni. Procházeli jsme nepříjemným životním obdobím a potřebovali jsme se někomu svěřit. Naši přátelé nás vyslechli a hned vzápětí většinou dodávali: “neboj, to bude dobrý” nebo “za pár let se tomu zasměješ”, “vykašli se na něj/ní” atd.

Proč nám nebylo lépe?

Abych to lépe vysvětlil, budu muset jít trochu do hloubky. Co se v nás odehrává, pokud se snažíme někoho utěšit nebo jsme sami utěšováni? Racionálně je naprosto jasné, že chceme dotyčnému pomoci. V podvědomí se ale většinou odehrává něco zcela jiného.
Máme strach. Máme strach z neznáme situace či stavu, ve kterém se druhý nachází. Necítíme se v tom dobře, jsme možná rozpačití, znervózňuje nás to a chceme, aby se dotyčný co nejdříve vrátil do “normálu”. Chceme ho co nejdříve “opravit”, abychom se my sami opět cítili dobře. 


Tím, že podvědomě neakceptujeme právo druhého člověka na jeho momentální emoce (ať už jsou jakékoliv), říkáme tím, že jej v podstatě za těchto podmínek nepřijímáme a měl by se co nejdříve dát do pořádku. Proto rychle spěcháme s utěšováním a poskytováním rad, jak by se měl dotyčný zachovat a jak svůj problém řešit.


To vede k dalšímu pocitu viny, že se tak cítí a současně v něm posilujeme pocit zraněného , nízkého sebevědomí. Člověk, který prochází nějakou životní krizí v našem utěšování a poskytování rad slyší: “ nejsi dost dobrý, aby jsi to zvládl sám. Lituji Tě a vymyslel jsem za Tebe řešení” Vzpomeňte si na vlastní pocity, když Vás někdo ihned utěšoval a nedal Vám prostor své emoce prožít a odžít.


Co tedy nabídnout místo utěšování? Možná čekáte nějakou zázračnou techniku, ale v jednoduchosti je síla. To nejlepší, co můžeme v dané situaci udělat, je BÝT s daným člověkem. Jde o to, že dotyčným lidem poskytneme prostor pro jejich projev bolesti, aniž bychom je chtěli někam okamžitě posouvat či měnit jejich náhled na situaci. Dáme jim najevo, že jejich smutek je v pořádku a že jsme stale s nimi, i když se necítí dobře. Pokud naše blízké akceptujeme i v jejich smutku, budou se cítit přijímáni a lépe se zotaví z ran nepříznivého osudu.

BTW: to samé platí i o sdílení radosti. Naučili jsme se, že je vhodné být k druhým empatický v dobách krizí. Současně bychom ale mělI být schopni s druhými sdílet i jejich radost, protože sdílení a bytí s druhými, vztahy prohlubuje.

9.1.2018/internet


 

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz