ZÁVIDÍM

Ptákům lehkost křídel závidím

s níž vznáší se nad prachem cest

rose v trávě závidím

a stéblům trávy vděčnost

s kterou tíhu jejích krůpějí musí nést

tokům řek jejich dálky závidím

a jistotu moří, kam mohou vtéct

modř oblakům závidím

       nadějí voní

vrcholkům hor závidím

že tíhu světa dokážou nést

Zemi její trpnost závidím

a poutníkům pokoru

s jakou chodí po ní

závidím alejím podél cest

neměnnost spadaného listí

potůčkům zurčení závidím

    vážkám jejich třpyt

básníkům věčné snění

závidím…...

a touhu věčně snít