Jak tklivá je vůně podzimu!
Těžká vzpomínkami
omývaná slzami deště
tak líbej mě ještě
a směj se mým pochybám
říkal jsi často – neptej se, já vrátím se zas
kdyby zastavil šel čas!
Na náhrobku lásky zmoklé růže
v ústech slané kapky deště….
snad osud za to může
Tak líbej mě ještě
slyším šeptat ta slova
v prázdných alejích, jako má duše
odpověď hledám zas a znova