Můj manžel je úspěšný podnikatel, máme dospělého syna, který žije sám ve svém bytě svůj vlastní život.Taky můj manžel žije svůj vlastní život a mě to vyhovuje. Jsem finančně zajištěná a nezávislá. Donedávna jsem pracovala, jako zdravotní sestra, převážně v zahraničí. V mládí jsem byla dva roky v Africe, později v Anglii, poté v Německu a Rakousku. Vím, co je práce a znám hodnotu peněz. Domluvím se dobře anglicky i německy.
Umím si života užívat a neničím si ho zbytečnými žárlivými scénami, či hysterickými výstupy. S manželem jsme dobří přátelé a navzájem se respektujeme a ctíme svá soukromí.
Právě jsem oslavila padesátku a vypadám skvěle! Na svůj vzhled jsem opravdu pyšná! Mám ráda své tělo a náležitě o něj pečuji. Vždy mi na vzhledu záleželo a nelitovala jsem času, ani peněz na pravidelnou návštěvu kosmetiky, kadeřnice a pedikůry. Zkusila jsem i menší chirurgické zákroky. Ráda se pěkně a moderně oblékám, miluji střevíčky na vysokém podpatku a drahé kabelky. To vše si můžu dovolit a dopřávat si i drahé dovolené a pravidelné relaxační pobyty v lázních.
Vedu bohatý společenský a kulturní život se spoustou přátel a kamarádek, ráda cestuji a sportuji. K mým koníčkům a zvláštním zálibám patří i seznamování se s novými lidmi, zvláště muži. Lákají mě nové známosti, dobodružství a mladí milenci.
V poslední době jsem se stala závislá na „seznamce.cz“. Je to jako droga! Myslím si, že 90% lidí tam hledá stejně, jako já jenom povyražení, sex a cestu z nudy, že všichni lžou, mají falešné profily / identitu. Pak je tam pár opravdových zoufalců, hledajících vztah a zbytek jsou podvodníci za účelem se obohatit.
Ta poslední skupina mě zaujala nejvíce. Ti podvodníci, lháři, muži bez skrupulí, svědomí, studu. Pijavice, schopné se přilepit na opuštěnou ženu a vysávat ji až do úplného zničení! Je až k nevíře, kolik zoufalých opuštěných žen naletělo těmto individuím a fatálně na to doplatily! Zoufalství podtrženo hloupostí! Zachtělo se mi vytrestat je za všechny ty nebohé ženy?! Oplatit jim stejnou mincí, využít je a opustit, pobavit se na jejich účet?!
Opravdu nevím, co mě to zachvátilo a přes vážná varování kamarádek, jsem nedokázala přestat. „Kráčíš po tenkém ledě“ a „Zahráváš si s ohněm“ jsem slyšela snad milionkrát a působilo to na mě, jako afrodiziakum, jako kokain.
Kdyby se o tom mém podivném koníčku dozvěděl můj manžel, to by byl mazec! Asi by mi řádně seřezal zadek! A ta představa mě nesmírně vzrušovala.
Můj poslední úlovek byl údajný voják z Afganistánu, čekající na své batožiny někde na letišti a požadoval dost velkou finanční částku na nějaký povinný poplatek. Je neuvěřitelné, jaké nesmyslné hlouposti dokáže někdo vymyslet, ale je mnohem více neuvěřitelné, že mu to někdo druhý věří!
Přistoupila jsem na jeho hru. Poslala jsem mu fotku z internetu nějaké staré ztrápené paní s přidaným osudem opuštěné, ale dost bohaté ženy, která hledá svou lásku. Odpověděl téměř okamžitě. Tak se ukaž chlapečku! Těšila jsem se.
Po dvou měsících psaní a čtení neuvěřitelných blábolů přistoupil konečně na osobní schůzku. Jela jsem natěšená do dost vzdáleného neznámého města na jistě falešnou adresu. Já jsem ovšem vždy z opatrnosti trvala na tom, že schůzka proběhne na veřejnosti, v baru, či restauraci a spát budu sama na hotelu.
Čekal v domluveném baru včas. Vymydlený hezounek, dobře stavěný i dobře oblečený. Na ruce drahé hodinky, což já s určitostí poznám a zlatý řetěz kolem krku. Sedla jsem si vedle něho na barovou stoličku a vdechovala jeho značkový after shave. Lenivě popíjel mou oblíbenou Jack Daniels Tennessee Whiskey a tajemně halil svůj pohledný ksichtík do kouře z Marlboro Gold. Pochopitelně nemohl tušit, kdo jsem a já se začala výborně bavit. Bylo vidět, že je při penězích a pěstěné ruce dávaly znát, že prací je nezískal. Zlehka jsem si přehodila nožku přes druhou a krátkou sukni s rozparkem potáhla nenápadně ještě výš. Naučeným pohybem jsme skopla střevíček a pohupovala s ním na palci. Hluboký a plný výstřih jsem naklonila těsně k němu a s nenuceným úsměvem a našpulenými rty požádala o cigaretu. A bylo to. Snadné, až nudné. Byl můj.
Divila jsem se, jak byl inteligentní, vzdělaný, sečtělý a výborný vypravěč, i když některé jeho příběhy byly jistě smyšlené. Popíjeli jsme a asi po hodince marného čekání začal být mírně nervózní, chodil ven a snažil se dovolat na můj vypnutý druhý mobil. Hráli jsme své role oba dost přesvědčivě. Když se mi ho zželelo, zavolala jsm mu z WC, že se moc omlouvám, že jsem náhle ochořela a nemůžu přijet. Seděl na baru dost nakvašeně a špatně skrýval své rozladění. A tehdy jsem musela uplatnit všechen svůj um a šarm i herecký talent, aby zůstal.
A zůstal. Nejen na celý večer, celou noc, ale i celý rok! Náramně jsem si to užívala! Milenec byl skvělý i skvělý společník. Nemusela jsem se za něho stydět, měl šarm i vybrané chování. Byl to opravdu nádherný rok! Hezounek mi kupoval šperky, doprovázel mě na plesy, kulturní akce, do divadel, navštěvoval v domácích i zahraničních lázních a v zimě v Alpách. Na Madeiru jsem na jaře odletěla už sama s kamarádkou, která se ohromně bavila celou tu dobu se mnou, podrobně jsem ji o všem informovala. Už mu chudákovi nezbyly snad ani drobné.
Obrala jsem ho postupně o všechny jeho úspory, jistě získané podvody na ubohých ženách.
Pochopitelně, pokud jsme nebyly spolu, psala jsem mu cituplné litanie a slibovala hory doly černý les…...věřil všem mým pohádkám a já ochotně odpovídala na ty jeho i dojemné telefonáty. Pevně věřil, že to, co do mě investuje, mu nějaká chudera stará nemocná (mé druhé já) vynahradí i s úroky. Byla jsem natolik cynická, že jsem mu nakukala i dědictví, kterého se nedočkal, když jsem náhle „zemřela“
Měla jsem se stydět? Mělo mi ho být snad líto? Myslíte si, že to jednou všechno prasklo? Že snad já jsem byla potrestaná za svou troufalost?
Kdeže. Ztratila jsem se jednoho dne z jeho života a už jsem ho nikdy neviděla. A on byl jistě potrestaný dost! Možná se i vyléčil. Šok je nejlepší lék. Možná začal i pracovat, kdo ví.
A já? Můj syn mě zbavil té nebezpečné závislosti jednou provždy. K mým narozeninám mi nadělil se svou ženou ten nejkrásnější dárek, prvního vnoučka. A za další rok vnučku.
Jsem vzornou milující babičkou a ničeho nelituji. V domově seniorů budu mít na co vzpomínat!
