02.05.2021 18:15
Sakury kvetou do ticha,
slunce klopí oči na náhrobky hrdinů
....co nahlas se neříká...
v dlouhých stínech hladí mramor studený
vzpomínky se vrací, jako záchvěv ozvěny
když dějiny se přepisují, tu bolest pominu
jen trpkost a smutek z hlouposti lidí polykám
a spadlý kvítek sakury k hrudi přivinu
za obzorem unavené slunce jde spát
tak ještě chvíli vnímat tichnoucí zpěv ptáků
a v samotě tu stát ......
