KORÁLKY

Tak zůstaň
ještě  můžeš mi lhát
zůstaň mi aspoň chvilku
prý měl jsi mě  rád
já tebe snad
co já vím
v pelíšku zbyly jen slzy
v závoji jemných pavučin
srdíčko z pouti schované
na nitku navlékám
korálky z vlastních vin

tvůj obtisk ve mně navždy zůstane

fotka na zdi zuby cení
falešný úsměv
jako dýka bodá v duši
co bylo, už není
co bude, kdo z nás tuší

co je to láska
marně se ptám
medvídka z plyše
jsem sama a ty jsi sám
šeptám mu tiše
tulí se ke mně
v něžném objetí

nevinný pohled
korálkových očí

a svět dál se točí ....