Žila, byla v jednom malém myším domečku maminka myška a tatínek myšák a měli 7 dětí, malých myšátek. Tři myší kluky a čtyři myší holčičky. Všechny děti byly hodné a poslušné, občas trošku zlobily, jak to děti dovedou, ale žádná hrůza to nebyla. Ale nejmladší myší holčička Jůlinka byla už moc nehodná a neposlušná ! Vůbec nechtěla maminku poslouchat, odmlouvala, byla lakomá, nechtěla se dělit s ostatními sestřičkami a bratříčky o hračky, ani o dobrotky od maminky. Všechno chtěla mít jenom pro sebe.
Jednou maminka upekla Jůlince sýrový dort. Jůlinka slavila narozeniny. Chystala se velká sláva. Byli pozvaní všichni kamarádi a kamarádky a celá rodina. Maminka od rána uklízela, vařila a chystala velkou hostinu. Bratříčci a sestřičky chystali pro Jůlinku dárky. Tatínek měl kromně malých dárečků pro Jůlinku i jeden velký dárek společný, pro všechny děti. Chystal velké překvapení a těšil se, jakou budou mít všechny děti radost. Oslava to byla krásná, všem moc chutnaly maminčiny dobroty a všichni se dobře bavili. Jůlinka měla radost ze všech dárků i dárečků. Maminka rozkrojila dort a všem nabídla stejný kousek. A najednou začala Jůlinka zlobit ! Chtěla větší kousek dortu pro sebe a ještě jeden. Maminka povídá - Jůlinko, my víme, že jsi oslavenec a dort je pro tebe, ale nebuď lakomá a pěkně se rozděl. Taky si nech něco ještě na zítra, bude tě bolet bříško ! - Jůlinka nechtěla maminku poslechnout. Cpala se, jako "čunčáro" ! A co bylo horší, nechtěla ani nabídnout ostatním ! Po hostině zavolal tatínek všechny děti ven a ukázal jim svůj největší dárek pro Jůlinku, ale i všechny její sestřičky a bratříčky. Děti v úžasu zíraly na tu krááááásu. Venku stál kolotoč ! Bylo na něm akorát 7 sedaček. Tatínek všechny děti posadil dokola na sedačky i Jůlinku a chtěl začít točit. Jenže ta myška jedna nehodná a lakomá začala pištět - to je můj kolotoč ! Můj dárek ! Já mám přece narozeniny ! Já se budu točit sama ! - Nepomohlo žádné domlouvání a vysvětlování od maminky, ani pár na zadeček od tatínka. Tvrdohlavá Jůlina pištěla, plakala a vztekala se. Slezla ze sedačky a dupala nožkama. Aby toho nebylo málo, ještě si lehla vzdorovitě na zem. A toho už měl tatínek s maminkou dost ! - Víš ty co ? Nehodná myšičko ? Zkazila jsi nám všem oslavu, sobě narozeniny a mě radost. - Řekl smutně tatínek. - Pojďte, děti, necháme Jůlinu tady samotnou. - A všichni odešli. Nehodná myšička se trucovitě vydrápala na sedačku a točila se sama pyšně na kolotoči, který ještě tatínek roztočil, než odešel.
Večer, když se chystali všichni smutně k večeři, Jůlinka poplakávala. Nechtěla večeřet. Blinkala. Bolelo ji bříško a měla teplotu ! - Vidíš, vidíš, nehodná, neposlušná a lakomá myšičko ! - Povídá maminka. - To je trest, za to, jak jsi se hloupě chovala a zkazila jsi nám všem radost a celou oslavu. Jůlinka plakala, ale nikdo ji nelitoval. Nikdo nepohladil. Ležela sama, smutná v postýlce a musela jít spát hladová a bez pohádky. Tatínek s maminkou se na ni moc zlobili. Dívali se s ostatními dětmi na televizi, smáli se a povídali si. Jůlince bylo moc smutno. Plakala, až ji z toho rozbolela hlavička. Nevěděla, co má dělat. Byla moc nešťastná ! Potom se uklidnila a přemýšlela. Co myslíte děti, přišla na to ?
To se ví, že ano ! Byla to přece jen dobře vychovaná a chytrá myšička. Pomalu, se sklopenou hlavičkou (protože se moc styděla a trošku i bála tatínka), se přišourala k ostatním a omluvila se za to, jak byla nehodná. Poprosila tatínka, maminku i všechny bratříčky a sestřičky za odpuštění a bylo zase dobře ! Dostala pusinky i pohlazení na dobrou noc a dobře se jim všem spalo.
A vy už také spěte. Dobrou noc :) 