autoři I.
Jiří Turner
Truchlivá balada o krizi středního věku, vrtkavosti múz a výpočetní technice, nebo veselá a trochu ironická říkanka o tom, že nic se nemá brát vážně, zvláště pak ne autor níže uvedeného
Chtěl jsem psát o rose
když náhle stalo se
Pavel David
Hledím na modré nebe nad hlavou …
… neříkám, že mi stačí …
… hledět na křídla ptačí …
… na jejich křivku letu houpavou …
… zlobí mě fyzikální zákony …
… které mě k zemi tlačí …
… a já bych letěl radši …
… k hřebenům střech vzdálených na hony …
Usednout nad Tvou hlavou na střechu …
… a na Tebe se dívat …
… štěbetavě Ti zpívat …
… Tvým malým ouškům, pro Tvou potěchu …
… za týdnů pár trampoty pominou …
… začne se rozednívat …
… nebudu odpočívat …
… za Tebou pěšky půjdu pěšinou …
/facebook/ 4.5.2022
Studňa
Na svet prichádzame s plačom.
Odchádzame ticho, ako voda z dlaní.
Svet sa smeje, nevie na čom.
Vlasy sĺz sa zapálili na svitaní.
Vietor ťahá po asfalte ťažké nohy.
Zabudol už, kde bol, kam sa vracia.
Chcem si spievať, nemám na to vlohy.
A tak mlčí moja oblá duša, vtáčia.
A zas ten strach, čo ma budí zo sna.
Vény ako struny rozkmitali kožu.
Pod ňou tkajú magmatické krosná.
Purpurový rubáš, stigmu božiu.
Do duše mi vložil ktosi skalpel.
Viem že ním sa v ľuďoch kopú studne.
Po kvapkách som ale jasne zazrel,
ten kolobeh od sĺz k dlaniam.
Nezabudnem!
Pane Jiří,
děkuji za Váš souhlas s publikací Vašich veršů na mém webu. Je mi líto, že už nemám možnost Vaše verše komentovat v diskuzích pod nimi, ani Vaše články. Redakce idnes mi zablokovala účet, pro jeden nevhodný komentář, který nebyl ani vulgární, ani urážlivý, pouze vyjadřoval mé pocity a postoje k palčivému problému dneška v Evropě. Nemohu tedy ani pokračovat v publikaci svého blogu na idnes.
Ráda budu Váš blog navštěvovat a číst si v něm.
Přeji Vám hodně čtenářů a vše dobré a krásné 15.10.2015
"Klidně spi, anděli. Svět Ti stejně zlomí křídla."
/David Havlíček
https://www.poeta.cz/basne
Výt s vlky ještě neznamená, že nás nesežerou.
/Trautmann
......noc bledne
a na obzoru svítá
pojď ke mně
volá moje náruč
marně
tvoje záda jsou výmluvná
netřeba jim slov
Senia Cocev pro
Dávno zaoráno, zaseto,
pole liduprázdná.
Pozdě účtovat teď mladým vínem,
splátku za léto.
V polích z blůzky ňadra nahá,
do tebe tak trochu blázen.
Když kejklíř Léto, vrcholívá,
zlatem za mé nitky tahá.
Chrp a máků cesta zatracena,
sám jsem dnes.
I ty jsi sama,
lásko letní, beze jména.
Za podzimním oknem pláčí,
dnes po skle v kapkách vzpomínky.
Však netruchlím.
že přicházívá změna,
co deštěm na balkóně tiše máčí,
z léta, posbírané kamínky.
léto 2018
Petr Čomby Chmel /Básníci
Že by žalm?
Opilý král
jim rozdal kříže
co prý Bůh dal
to patří víře
kamenné chrámy
barvila krev
krákavé vrány
kálí po zdech
kraj sžíral hlad
vyplenil spíže
Papež má rád
ze zlata kříže
smrtka si za vraty
nemaje předsudků
krvavé dukáty
počítá z odpustků
do hnoje vidle
s nimi kus sebe
tak káže bible
pak čeká tě nebe
majestát katedrál
bachory kněží
ve stoce opodál
ti kteří věří
v Písmu je psané
nepokradeš
řekni mi Pane
co pravda je a co lež?!