O kouzelné hvězdičce

V malé vesnici, v domečku, žila maminka, tatínek a dvě děti. Holčička Verunka  a chlapeček Honzík. Verunka byla starší, dobře se o bratříčka starala, měla ho moc ráda a pomáhala mamince doma hospodařit.

Jednou byl bratříček Honzík nemocný. On vlastně ani nebyl nemocný, ale rostl mu zoubek a dával mu pořádně zabrat! Malý hošík měl teplotu, byl celý rozpálený a plakal a plakal. Bolela ho hlavička a tvářičku měl oteklou. Maminka už byla zoufalá a nevěděla si rady. Nepomáhaly sirupy, pilulky, ani  teplé obklady na tvářičku, ani pohlazení. Honzíka ten zpropadený zoubek trápil celý den. Večer Honzík ne a ne usnout. Zmožená maminka už dávno spala i tatínek spal, jenom Verunka nespala. Měla o bratříčka starost.

Byla černočerná noc a na nebi svítily hvězdičky. Měsíc starostlivě nakukoval do pokojíku, neměl rád, když děti nespaly. "Můj bratříček má bolavý zoubek, on se mu klube a celá tvářička ho bolí"....žalovala ustaraná Verunka hvězdičkám. "Nemůže usnout!"  Vzdychala  Verunka nešťastně.

Hvězdy už to vzdychání nemohly poslouchat. Jedna z nich, ta největší a nejkrásnější, natáhla svůj dlouhý prstík až k dětem do pokoje a pohladila lehounce Honzíka po bolavé tvářičce. Potom také pohladila Verunku po vláskách a tiše zašeptala....." Už bude dobře, Verunko, klidně spinkej"....měsíc se  zářivě usmál a spokojeně se zachumlal  do obrovského mraku.

A byla tma, jenom hvězdy  svítily na nebi, jako malé lucerničky. Děti pokojně spaly a spaly.  

No toto! A jak to dopadlo s tím neposlušným zoubkem?!  Vyklubal se! Ráno se Honzík probudil vyspinkaný a tvářičku  neměl oteklou. Zoubek  nebolel. To jenom kouzelné hvězdičky umí čarovat a mají takovou moc.

A vy už taky spěte. Dobrou noc. :)

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz