ALAN ASTER a další

Padám ke dnu

opět a znova

než dopadnu
chrlím ven slova
padám ke dnu

už se tam blížím
než dopadnu
motlitby křičím
padám ke dnu
záhy se zničím
nejsem už ničím......

NEVZPÍNÁM

V těch nejprostších věcech schovává se štěstí,

pozbyl jsem mapu k jeho pěšinám

Na rozcestí já zbloudil do bolesti,

ruce již těžké

nevzpínám.

Liter.cz/ analfagot

facebook

Dávno zaoráno, zaseto,
pole liduprázdná.

Pozdě účtovat teď mladým vínem,
splátku za léto.

V polích z blůzky ňadra nahá,
do tebe tak trochu blázen.

Když kejklíř Léto, vrcholívá,
zlatem za mé nitky tahá.

Chrp a máků cesta zatracena,
sám jsem dnes.

I ty jsi sama,
lásko letní, beze jména.

Za podzimním oknem pláčí,
dnes po skle v kapkách vzpomínky.

Však netruchlím.
že přicházívá změna,

co deštěm na balkóně tiše máčí,
z léta, posbírané kamínky.