Je konec, opona spadla
lidé se rozcházejí
diváci
smutný mim o samotě sedí
drobné mince štěstí
každý večer
utrácí......
...... za trochu radosti
za kousek úsměvu
duše pláče
a přesto -
je mu do zpěvu!
Dané mince
do řádků si
skládá,
když večer končí, vidí
diváků záda
a laciným vínem
noci připíjí
život ubíjí
plané naděje
a přesto
občas se někdo usměje