ŽIVOTA BĚH

02.11.2014 23:38

Pokora, mrcha!

Líně zívá do dvora a zkoukává tenhle svět
co nemůžeme mít, to chceme hned
a co můžem, to už nechceme
kopem kolem sebe a ostrými lokty strkáme
když k zemi padáme
jedem si každý po tý svý lajně,
za plot šilháme tajně
žehrajíc na to, co nemáme.

 

Závist, ta teta věčná

směje se potutelně
kdo jí na lep sedne

znuděně na kavalci se válí
Štěstíčko a Rozum

už karty rozdávali
Eso k zemi padá!
Ona ví to svý ( každý ji má rád a každá ráda)  
Pravda někde po škarpách bídu tluče
a Láska ? Cha! Jen k bohatým chodí
chudým vzletné myšlenky se rodí
.

 

A bude hůř, šeptá Stáří
než pochopíš, byl máj a je tu září

světa běh kolem nezastavíš
Ten nahoře se jenom dívá
někdy snad i pláče a jindy
zvesela si zpívá
člověka, věř mi, stvořil jsem
sobě pro potěchu,
ale někdy, zdá se

spíše - k vzteku! 

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz