Je jistě vhodné v těchto letních dnech, mimo jiné, vzpomenout významnou osobnost české literatury, pana Jaroslava Foglara.
Jaroslav Foglar se narodil v Praze 6.července 1907, v příznačném měsíci letních prázdnin. Považuji za nutnost a je mi ctí, připomenout čtenářkám a čtenářům tuto výraznou osobnost českého skautského hnutí, vedoucího oddílu „Jestřába“ , zážitkového pedagoga , spisovatele a redaktora českých časopisů.
…….Vítr hvízdal Sluneční zátokou a opíral se do stanů. A v té noci plné neklidu a šumu v korunách stromů, dělo se něco divného v táboře! V Rikitanově stanu cosi slabě zašustilo. Pak ještě jednou a opět, jako by tam někdo s největší opatrností něco zabaloval do papíru. Slabounce tam něco zasvítilo, jako rozškrtnutá zápalka. Ozval se lehký úder. A opět šustění. Pak se vše opět uklidnilo. Jen vítr venku hučel dále své zpěvy z nekonečných dálek….. /úryvek z knihy Hoši od Bobří řeky / Zelená příšera
Při čtení těchto řádků, se mi ze vzpomínek náhle vynořilo mé dětství, provoněné lesem teplých večerů a praskáním táborového ohně. Lehké mrazení v zádech při plnění “bobříka odvahy“ a slziček lítosti nad loučením s kamarády „Vlčaty“. Má oblíbená kniha kouzelného dětství! Co na tom záleželo, že byla psaná pro kluky! My, holky, jsme byly stejně tak šikovné, zdatné a odvážné, otužilé a uměly jsme rozdělat oheň jedinou zápalkou!
Skautu a dětem, převážně klukům, se věnoval pan Foglar prakticky celý svůj život. Pod jeho vedením, prožili kluci ve skautském oddílu – „Ohnivci“ a později ve sloučených oddílech „Pražská dvojka“, tolik známé příběhy, plné dobrodružství, napětí, humoru, opravdového kamarádství, odvahy, záhad i sportovních výkonů, které potom vtiskl autor do svých nezapomenutelných knih pro děti a mládež. Svou prvotinu – povídku „Vítězství“ vydal Jaroslav Foglar už ve svých pouhých 16 letech, v roce 1923.
Jaroslav Foglar, po absolvování dvouleté obchodní školy v roce 1924, začal pracovat, jako poštovní referent. Později si našel zaměstnání u firmy Oscar Stein, která vyráběla, mimo jiné, i potřeby ke psacím strojům.
Připomeňme si spolu ve zkratce, stěžejní okamžiky života pana Jaroslava Foglara a jeho literární tvorby.
Od roku 1937 pracoval Jaroslav Foglar, jako redaktor v časopise „ Mladý hlasatel“ . Časopis se těšil velké oblibě u dětských čtenářů, převážně proto, že v něm začal vycházet, o rok později, kreslený komiks „Rychlé šípy“. Pro zajímavost uvádím, že spoluautorem je kreslíř Jan Fischer. Kdo by neznal hrdiny všech českých kluků – Rychlonožku, Červenáčka, Jindru Hojera, Jarku Metelku a v první řadě toho nejlepšího z nich, čestného Mirka Dušína! Tento poutavý obrázkový seriál nejenže obrovsky zvedl náklad časopisu, ale měl i kladný ohlas na mladé čtenáře. Vzdělával a vychovával nenásilnou formou. Nevědomky děti čerpaly základy slušného chování, upevňovaly si kamarádské vztahy a soudržnost a získávaly zároveň spoustu důležitých a zajímavých informací.
V létě, roku 1938 vyšlo první vydání knihy “Hoši od Bobří řeky“ s ilustracemi Zdeňka Buriana. Tato kniha měla velký úspěch. Autor v ní poutavým způsobem vypráví o prvním seznámení kluků z města s přírodou. Zaujme čtenáře dobrodružstvím, které rozmazlení kluci prožívají ve stanovém táboře a spoustu legrace i trápení při hře „plnění bobříků“. Tato hra se velice rychle ujala mezi dětmi všeobecně a jistě ji znají všechny děti i dnes. Dospělí čtenáři zcela jistě.
V květnu 1941 bylo nařízením nacistů vydávání časopisu „Mladý hlasatel“ zrušeno a Jaroslav Foglar přestoupil, jako redaktor do časopisu „Melantrich“.
Skončila II. světová válka a Jaroslav Foglar pracoval v časopisu „Junák“. Stačil ještě vydat časopis „Vpřed“. Potom nastala pro něho a jeho tvůrčí práci, nepříznivá doba. Roku 1948 komunisté vydávání časopisu zrušili a Jaroslav Foglar se stal, jako spisovatel nežádoucí. Jeho knihy se nesměly vydávat. Byl zakázán název „skaut“. Svůj skautský oddíl tedy vedl pod názvem „Městská stanice mladých turistů“.
Roku 1958 začal spolupracovat Jaroslav Foglar s časopisem „ABC mladých techniků a přírodovědců“. V té době velmi oblíbeného a nejčtenějšího časopisu pro děti a mládež.
V letech 1955 - 64 pracoval Jaroslav Foglar, jako vychovatel v Domově středoškolské mládeže v Praze. Bylo mu dovoleno přispívat svými články do nového časopisu „Pionýr.“
Opět mohl publikovat až roku 1965, kdy mu vyšla kniha „Tajemná Řásnovka“ a o dva roky později vyšla jeho kniha „Poklad černého delfína“.
Zároveň vycházely jeho kreslené seriály. V roce 1967 byl přijat za člena Svazu československých spisovatelů.
Jeho popularita stoupala. Roku1966 se poprvé objevil v televizi, v pořadu „Dobrodružnou stezkou.“
Ovšem následující sedmdesátá léta nebyla pro Jaroslava Foglara příznivá. S nástupem normalizace, v letech 1974–1980, přišel opět zákaz publikování. Byl označen za nevhodného spisovatele a vyhoštěn ze Svazu československých spisovatelů, vedeného komunisty. Jeho knihy byly stahovány z knihoven. Věnoval se tedy převážně práci dětem se svým oddílem, ve které našel náplň svého života a jisté poslání. Důvodem zákazu publikování jeho díla bylo údajné podrývání socialistického způsobu života a špatného působení na děti a mládež. Jaroslav Foglar byl dokonce pod krycím jménem „Jestřáb“, jako potenciální nepřítel socialistického státu, veden v seznamech STB.
Do veřejného života a povědomí čtenářů se Jaroslav Foglar pozvolna začal vracet až v roce 1987, za podpory svých spolupracovníků a přátel. V prosinci toho roku byl přijat zpět do Svazu československých spisovatelů.
Jaroslav Foglar se těšil velké společenské rehabilitaci po roce 1989. Jeho knihy byly vydávány v obrovských nákladech a on se mohl těšit neobvykle vysokému zájmu a přízně čtenářů i celé kulturní společnosti.
Spisovatel a skaut srdcem i duší, pan Jaroslav Foglar zemřel v pražské Thomayerově nemocnici, dne 23. 1. 1999, ve věku úctyhodných 91 let.
Jako oslava jeho celoživotního díla, byla vydána v roce 2010 kniha „Mýtus zvaný Stínidla“ a následující rok její rozšířené pokračování. Obě knihy vzbudily mimořádný zájem čtenářů.
…..Nikdo neuměl vyjmout ježka z klece kromě Jana Tleskače. Rychlé šípy se to naučily teprve z jeho deníku, nikdy však neměly možnost se ve skutečnosti přesvědčit, zda by to dokázaly, protože hlavolam nedostaly nikdy do ruky. A teď tady hlavolam je - a Jindra se usilovně snaží o to, co nedokázaly celé generace Stínadelských kluků, kromě Otakara Losny. Dostat ježka z klece ven! A daří se to! Kupodivu - daří se to! Jindra namáhavě oddychuje, pot rozčilení se perlí na jeho čele…/ úryvek z knihy Stínadla se bouří
Připomínám nejznámější díla pana Jaroslava Foglara - Rychlé šípy, Stínadla se bouří, Záhada hlavolamu, Tajemství Velkého Vonta, Hoši od Bobří řeky, Chata v Jezerní kotlině, Poklad černého delfína, Dobrodružství v zemi nikoho.
Jaroslav Foglar je autorem 22 knih pro děti a mládež, 2 divadelních her, 21 kreslených seriálů a 2 příruček pro práci s mládeží.
(příslušná data, poznatky ze života spisovatele Jaroslava Foglara, názvy děl autora i úryvky textu z jeho knih jsem čerpala z internetu ) 