Z nebe pláče déšť
a v kalužích směje se ráno
neslepíš, co je rozerváno
co bylo, vem to nešť!
Pod košilí prázdno
na jazyku hořká pachuť noci
a bolest roste
kam odešla nám láska
ptám se holých stromů
snad posté
………………………………………
Výčitky čvachtají v botách
s blátem prázdných slov
a vypnutý mobil těžkne v dlani
zapomenu na ni!
V kalužích směje se ráno
neslepíš, co je rozerváno