20.10.2015 20:53
Jako slizký had
se za mnou táhne
stopu svou nechává
občas se země nahne
děj smysl nedává
směju se svým zítřkům
prý světlé jsou
modravé nadějí
jak nebe nade mnou
kouknu nahoru
a černé mraky jdou
sudičky nit drchají
směju se tetkám bláznivým
když u kolébky stály
přadénko osudu zapomněly
doma snad, co já vím
zakoulelo se a ztratilo
tak plakat bych měla
myslíte?
To dobré, jako by ani nebylo
to zlé
pro ně místo dělá
to nevíte?
