Vy, kteří se už jen stěží rozpomínáte na hodiny dějepisu, zhruba 8. ročníku ZŠ, si jistě vybavíte dobře známý film „Angelika“. Dílo o smyšlené postavě se opírá o historická fakta doby ve Francii, za vlády Ludvíka XIV. Je v něm dán velký prostor skutečným historickým postavám.
Velmi výraznou historickou osobností byl bezesporu i Jean-Baptiste Colbert, který byl velmi oblíben u Ludvíka XIV. Byl nejen nejvěrnějším a nejpilnějším poddaným, ale také rádcem panovníka. Diváci již zmíněného filmu si jistě vzpomenou na nenápadnou postavičku shrbeného staříka, rozbalujícího svitky map, o kterém panovník Ludvík XIV. prohlásil, že spí méně, než čtyři hodiny denně.
Jean-Baptiste Colbert byl jedním z nejdůležitějších francouzských státníků. Svou pílí a pracovitostí vystoupal na post osobního sekretáře kardinála Mazarina a po jeho smrti se stal, za vlády krále Ludvíka XIV. ministrem financí. Zreformoval celou státní správu a proslavil se prosazováním ekonomické politiky protekcionismu, nazývanou - merkantilismus. Tato teorie ekonomiky vznikla ve vyspělých zemích západní Evropy na přelomu 16.a 17.století. Je to vlastně teorie vzniku kapitalismu. Jejím hlavním znakem je ochrana domácího trhu a obchodní spolupráce s důrazem na vývoz. Národní soběstačnost.
Autor pověstného výroku – „Umění výběru daní spočívá v tom, jak oškubat husu tak, aby co nejméně syčela“, ve své funkci ministra financí, uplatňoval jednu zásadu výběru daní – zásadu maximální pohodlnosti pro poplatníka. Velice dobře chápal tu skutečnost, že ten, kdo má čím platit, může tím pádem i více dát. Vycházel z předpokladu, že zemědělci a drobní podnikatelé mají určité období splatnosti daní, stanovil vyplácení daní např. až po žních a určil výši daní dle zisků drobných obchodníčků i velkých obchodníků. Založil účinnější daňový systém. Vydal spoustu nařízení a příkazů, týkajících se prodeje cizího zboží. Prodejce byl vystaven na pranýři a jeho zboží zničeno, pokud tato nařízení porušil. Uvalil také vysoké clo na dovážené zboží.
J.B.Colbertovi se podařilo oživit upadající ekonomiku Francie a pozvednout životní úroveň prostého lidu, za doby krále Ludvíka XIV. Ovšem, nákladný způsob života Ludvíka XIV., pověstného svou rozmařilostí, spolu s neochotou šlechty platit vysoké daně, měl špatný dopad na celý nový systém francouzské ekonomiky. Ta se začala opět propadat. Pomocí intrik se podařilo podlézavé šlechtě přesvědčit krále o Colbertově neschopnosti a o jeho hrubých výtkách a kritice panovníka i jeho dvora a ten, na sklonku svého života upadl v královu nemilost.
My chápeme, že za propadem ekonomiky merkantilismu stojí především její nevyrovnanost. Nelze výhradně uplatňovat vývoz nad dovozem a spoléhat se na soběstačnost státu ve výrobě i v zemědělství.
J.B.Colbert se narodil 29. srpna 1619 ve francouzské Remeši. Rozsáhlé studium absolvoval na Pařížské universitě, na jezuitské koleji, pověstné svou přísností a kvalitou učiva. Po ukončení studií se stal podřízeným ministra pro válečné otázky a začal se zaobírat myšlenkou na vysoké postavení u dvora a vstupem do politiky státu. Tuto myšlenku mu umožnil zrealizovat výhodný sňatek s Marií Charronovou, dcerou člena královské rady. Postupně, během 10 let, si získával zájem a přízeň samotného krále Ludvíka XIV. Snaživý a pracovitý J.B. Colbert brzy pochopil, že pouhá snaha a píle nestačí. Na dvoře panovníka, pověstného svými intrikami a spletitými vztahy samotných aktérů intrik, se stoupalo strmě vzhůru, ale také rychle padalo v zapomnění. V té době získal J.B. Colbert velké jmění a jeho vliv u dvora se zvyšoval. Při propuknutém povstání šlechticů, roku 1648, zvaného fronda, které přešlo v občanskou válku a při sporech v parlamentu o postavení panovníka, se přiklonil snaživý J.B. Colbert na stranu krále. Král Ludvík XIV.,kterému bylo v té době pouhých deset let, přijal J.B. Colberta, na doporučení kardinála Mazarina, za svého poradce, do svých služeb a roku 1649 ho jmenoval vládním radou.
Pro zajímavost uvádím vysvětlení slova – fronde. Znamená prak. To vyjadřuje metání kamenů rozvášněnými davy lidí do oken příznivců kardinála Mazarina. Cílem povstání bylo omezení absolutní královské moci. Fronda se rozpadla do několika seskupení a některé z nich měla za cíl svrhnout kardinála Mazarina a zrušit jeho neomezenou moc. Vzbouřenci měli snahu o vymizení korupce, chtěli změnit politiku, kterou začal jeho předchůdce, známý a obávaný kardinál Richelieu, zvaný „šedá eminence“.
Vliv u dvora J.B.Colberta stále sílil a jeho hvězda stoupala. Získal v krátké době posty všech tehdejších ministerstev, nebo je aspoň velkou měrou ovlivňoval. Konečného a velkého úspěchu ve své strmé kariéře se dočkal J.B.Colbert po smrti kardinála Mazarina,roku 1661. Intrikami a svým působením na krále, se mu podařilo zbavit ministra financí Fouqueta. Tak získal neomezenou moc a kontrolu nad hospodařením státu, stal se ministrem financí. Roku 1669 byl jmenován ministrem námořnictva a také ministrem obchodu. Za několik let se stal přičinlivý a pracovitý J.B.Colbert ministrem pro kolonie. Měl zájem na vedoucím postavení Francie ve světě a byl přesvědčen, že tomu napomůže podpora námořní plavby. Založil Východoindickou a Západoindickou lodní společnost. Velké částky peněz ze státní pokladny šly na opravu a založení nových přístavů a stavbu obchodních lodí.
Z moci své funkce, se snažil J.B.Colbert z Francie vybudovat námořní velmoc. Přesvědčil krále, aby bylo jeho zájmem udržet vládu nad koloniemi a jejich rozšíření. Považoval za správné osídlování Severní Ameriky, rozšiřování kolonií v Indii, Indonésii, na Senegalu, Madagaskaru a Nové Guinei. Chránil a podporoval obchod s koloniemi a prosazoval vývoz zboží nad dovozem. Nařídil uvalení vysokého cla na dovezené zboží a podporoval soběstačnost státu ve výrobě zboží i pěstování plodin. Velké finanční částky vydal na zakládání manufaktur, stavbu silnic a kanálů.
Byl velmi vzdělaný a učený. Svým působením na krále a s jeho svolením založil roku 1666 novou učenou společnost na Pařížské universitě, akademii – Académie Royal des Sciences , která se zabývala různými vědami. Kladl důraz na zdokonalování námořních map a přístrojů námořní navigace. Prosazoval studium matematiky a astronomie. Do akademie pozval vědce a učence z celého světa.
Zajímal se také o umění a podporoval různé umělce. Měl v oblibě Moliéra a Racina. Byl zakladatelem různých uměleckých škol a kulturních organizací. Spolupodílel se na založení Francouzské akademie v Římě, kde francoužští umělci měli možnost tvořit s těmi nejlepšími učiteli své doby. Založil školu pro studium orientálních jazyků, nechal postavit pařížskou observatoř a podporoval finančně mnoho dalších kulturních organizací.
Svým uspěchaným životním stylem a velkým pracovním vytížením trpěl zažívacími potížemi a nemocemi močového ústrojí. Jean-Baptiste Colbert zemřel, upoután na lůžko, 6. září 1683 v Paříži.
Byl bezesporu velmi silnou a zajímavou osobností. Jedním z nejdůležitějších francouzských státníků a významným ministrem financí. Jistě si zasloužil naši pozornost.
(Jako zdroj informací - historických dat a událostí, jmen a odborné terminologie, uvádím různé autory na internetu a učebnici dějepisu pro 8.ročník ZŠ)