Hrozba koronaviru

Hezký den,

Stručně se podíváme se na pár fenoménů, které s tou nákazovou a mediální situací souvisejí a vysvětlují, proč se my lidi chováme tak, jak se chováme.

"NĚCO UDĚLAT"
V situaci (třeba jen domnělé) nouze máme tendenci udělat zejména cokoli. Roušky sice nepomáhají, vir jimi proleze (nutný je, aspoň to tak vypadá, respirátor), ale člověk má pocit, že dělá aspoň něco, a když to
všichni kolem kupují, tak to třeba takový nesmysl není. Vzpomínám si kdysi na sebe - mazala jsem u jednoho
rozcestníku běžky, protože to klouzalo. Nemajíc s sebou tu správnou patlanici, dávala jsem tam aspoň to, co jsem měla. S vědomím, že je to na daný sníh k ničemu, ale s pocitem, že je lepší udělat něco, než nedělat nic. Což, jak všichni ze zkušenosti víme, není vždycky pravda. Čili u těch roušek, které lidé kupují, přestože vir jimi projde, vidíme příklad sice zbytečného a iracionálního, ale přece jen nějakého jednání.

STÁDNÍ CHOVÁNÍ
No a když ty roušky (konzervy, dezinfekci) kupuje tolik lidí, tak na tom asi něco bude a musíme je koupit taky
- dokud nějaké jsou. Jsme sociální druh a napodobujeme ostatní. Ve stádu gazel se jedna vyplaší, když zahlídne lva, zamečí a dá se na útěk. Ostatní se přidají, přičemž ty zadní vůbec netuší, proč se daly do běhu. Stačí, že utíká zbytek stáda. A funguje to. Obvykle. Dělal se ale taky pokus, že se pár lidí na ulici zastavilo a koukalo se nahoru.   Za chvíli kolem nich byl hlouček a všichni koukali nahoru. Nic se tam přitom nedělo a ti, kdo skupinu založili, patřili k experimentátorům. Tenhle napodobovací pud v sobě máme hodně zakořeněný; někdy nás ochrání, někdy nám velí dělat nesmysly.

STRACH
Strach je prastará a veledůležitá emoce, která má chránit náš život. Je to odezva na nebezpečí a funguje jako turbo pro naše jednání. Kdo podlehne silnému strachu z nákazy, jedná velmi intenzivně (až bezohledně). Shání roušky, oběhne všechny lékárny, osmělí se dokonce nakoupit v zahraničním e-shopu, když to musí být. Je-li strach extrémní, "vypne" racionální uvažování a veškerá energie směřuje k odvrácení hrozby. To je užitečné, když je potřeba rychle utéct před násilníkem; už ale méně, když utíkáme před iluzí a napácháme u toho nějakou škodu na sobě či okolí.

PANIKA
Dav a strach společně zesílí všechny naše sklony k jednání v nouzových situacích. Rozumné uvažování
má neplacené volno a dav vykupuje, rabuje, křičí, ušlapává se.

HABITUACE
Trochu ubereme plyn. Habituace je, když se nastěhujete do nového místa a zaslechnete venku ránu, jdete se
podívat k oknu, co se děje, a protože se neděje nic (je to, jak se časem dozvíte, třeba z nějaké fabriky),
přestanete k oknu chodit a za nějakou dobu už ten zvuk ani nevnímáte. Co se opakuje a z čeho nic neplyne, na to si zvykneme, přestaneme to vnímat a nereagujeme. Tak funguje habituace. U mnohých lidí už nyní probíhá směrem k titulkům a zprávám ohledně viru. Většinou pracuje dobře, může nás ale taky ukolébat.

SEBENAPLŇUJÍCÍ SE PROROCTVÍ
O něčem, co není, se začne mluvit a tím, jak moc se o tom mluví, se daná věc zhmotní. Říkejte dítěti dokola,
že je hloupé, a jeho výkon a sebedůvěra budou za chvíli dole. I když je třeba velmi chytré. Podobně zvěsti
o prázdných regálech (značně přehnané až zcela nepravdivé) mohou vyvolat nakupování ("Honem, dokud
něco mají!"). Co začalo zprávou o prázdném regále (který ve skutečnosti prázdný nebyl), skončí
skutečně prázdným regálem.


 

_zdroj internet/ _9.3.2020______________________
PhDr. Michaela Peterková
Psychologické weby, testy, programy

upraveno/kráceno

Je to až k nevíře, jak kdykoliv se něco děje ve světě, tak začnou šílenci všeho druhu provádět osvětu o vibracích a strachu a zlehčují situaci, jakože se nic vlastně neděje! Sejné např. v r. 2015, když začalo šílenství se stěhováním národů z východu do Evropy. Pořád se melduje jenom o nějakém strachu (oblíbené téma).

Tenkrát lidi neměli stach, ale vztek!

Ani tentokrát nemají lidé až takový strach, jako vztek. A to je vztek nad tím, jak je s nimi manipulováno!

Jedni věrozvěsti meldují o konspiračních teoriích a popírají virus, druzí sice připustí virus, ale mají přesvědčení, že je to nemůže zahubit, pokud v něco věří a nad vším se pozitivně povznáší.

Kecy, samé kecy. Videa plná nesmyslů, texty od báby Vargy  a Nostradáma až nevím po koho, co všechno a kdy předpověděli.....Všechno je to o ničem.

Kde je ta pravda, to se stejně nikdo z nás nedozví a neví to ani ti věrozvěsti, včetně pana Chobota. Jenom se rádi poslouchají a blbnou lidi ještě víc.

https://www.youtube.com/watch?v=rXZT7orsZl4

*

Nový koronavirus SARS-CoV-2, který již zabil na světě přes pět tisíc lidí, vykazuje vlastnosti, které má bilogická zbraň, vyrobená v laboratoři.

https://www.arfa.cz/smrtici-koronavirus-byl-vytvoren-laboratori-a-je-biologickou-zbrani-predni-ceska-expertka-ktera-ho-mela-pod-mikroskopem-prinasi-exkluzivni-informace/#.XnzsMXJCcdU

Václav Klaus ml.

Pár slov k dnešní situaci

Někoho kritizovat či vystresovat umí každý. Uklidnit, podpořit či zlepšit náladu ostatním je obtížnější.
V dnešní dny mi velmi chybí nějaké státnické vystoupení (třeba prezidenta) k situaci – slova uklidnění, povzbuzení, naděje a síly.

Zkusím to tedy sám

Vždycky pomáhá obrátit se k moudrostem našich prarodičů, jejich paměti, k tradicím a hodnotám, které přetrvají.
Mnohé generace před námi čelily větším katastrofám, přiváděly děti do daleko nebezpečnějšího, stokrát chudšího světa. Dnes máme třeba 15. března. Před osmdesáti jedna lety – jsme tu měli příjezd Němců, jejichž vrcholní představitelé se netajili s plány na zničení Čechů v tomto prostoru. 300 tisíc našich spoluobčanů okamžitě ztratilo střechu nad hlavou a jakoukoli existenci (vyhnání Čechů ze Sudet) a spali po tělocvičnách a po příbuzných. Stovky českých firem bylo zabaveno či potichu zkrachovalo. Můj dědeček Václav Klaus (dělal účetního v české stavební firmě na Zakarpatské Ukrajině, která stavěla školy a železnice a tak), byl na hodinu propuštěn – dostal výborné hodnocení (schovávám ho), ale „důvodem propuštění je, že po anexi území maďarsku armádou, je další činnost firmy nemožná“. Popravy, vypalování vesnic. Na statisíce našich spoluobčanů, se chystaly plynové komory a jiné hrůzy!

Ale máme také Libušino proroctví: „Můj drahý národ český neskoná, on pekla hrůzy slavně překoná!“ Toto proroctví platí po staletí. Bude platit i nadále. Hlavu vzhůru!!!

Navykli jsme si žít v blahobytu a bezpečí a mysleli si, že to tak bude napořád – že smyslem života je mít modernější aplikaci v telefonu, zábava a cestování. Není tomu tak.
Jsme ve válce. Sice s neviditelným nepřítelem, ale je jasné, že útočí na naše zdraví, životy i majetek. Chovejme se podle toho. Buďme semknutí, zodpovědní, odvážní – nenechme se. Každý dejme podle svých možností s pokorou do služby naší zemi, našemu okolí a našim rodinám své schopnosti, znalosti, sílu, ale také svou trpělivost, humor a nadhled.

Jak napsala přesně ekonomka Hana Lipovská:
„Ne každý má dar podílet se na vývoji léku, ne každý dokáže sloužit u nemocných, ne každý se může dopouštět heroických činů, ale každý může v této chvíli "něco dělat". Třeba jen tím, že bude bránit nejen šíření koronaviru, ale také šíření napětí, naštvanosti, podrážděnosti,
Čeká nás pár týdnů, kdy vše, nač jsme si zvykli "mít nárok", zkrátka není a nebude. Najednou máme prázdné diáře, najednou neplatí žádné "mám přece právo na". Zbývá právo na život.
Vím, že mnozí přijdou či právě přicházejí o velké obchody, o velké příležitosti, leckomu právě praská pod botou příčka kariérního žebříčku, ale život člověka je nad krátkodobým prospěchem.“ (tolik citace)

A vidíme i pozitiva. Je jí vitalita a lidská soudržnost. Třeba když majitel nemovitosti sníží nebo odpustí podnikateli nájem, protože je mu jasné, že ze zavřeného krámu asi těžko něco vydělá. Když dobrovolníci jdou nakoupit starým lidem, aby nemuseli chodit ven. Každý má jít příkladem – hned jak po epidemii zasedne parlament, navrhnu, ať poslanci rok nedostávají žádnou mzdu a jde to na sanaci škod. Jsou to většinou dobře situovaní lidé – normální občané musí cítit solidaritu. Senát a kraje se mohou zrušit bez náhrady z podobných důvodů.

Dokud byl luxus – mohli jsme dělat (já to tedy stejně nikdy nechtěl) genderové audity a GDPR a sebevražednou likvidaci energetiky a průmyslu v zelené režii. V době, která přijde – pro to snad nebude místo a ocení se reálná práce, hodnoty a zdravý rozum.

Vidíme i pozitiva. Evropská unie je v kómatu. Žvatlání a výzvy bruselských eurokratů už nikdo nebere vážně. Každý vidí, že tváří v tvář hrozbě nedělali nic. Že veškerá zodpovědnost leží na národních vládách, které se chovají zcela „národně“ – Češi chrání Čechy, Poláci Poláky ….....
EU je v kómatu – nedovolme nějaké zombie zmrtvýchvstání!
Vidíme i pozitiva, zmiňoval jsem rok 1939. Po válce se narodilo obrovské množství dětí. Doufám, že současné uzavření rodin doma – přinese i koncem tohoto roku spoustu dětí. A v dalším roce také, že lidé budou mít změněné hodnoty. Že vitalita lidstva i nás Čechů je nezničitelná.

Teď jsme ve válce, bude hodně bolesti, smutku i beznaděje. Uvidíme lidské hyeny a šmelináře a spoustu zla. Řada lidí ztrácí svou ekonomickou existenci. Nebude to v historii našich zemí poprvé a ani naposledy.

Ale život půjde dál a my to zvládneme. Opatrujte se