Diskuze na facebooku

21.10.2015 18:42

Dost dlouho jsem nad tím přemýšlela, nedalo mi to a vložila jsem toto téma na facebook k diskuzi. Myslím, že téma mělo dost velký ohlas a diskuze pod článkem byla obšírná a přínosná pro mnohé čtenáře.

Zde je pár zajímavých názorů

Renata Dražanová  Taky jsem na pozitivní ( pokrytecké, většinou naprosto lživé ) řeči alergická. Co alergická, vyloženě mě serou lidé, kteří mi s láskou v duši plivnou do ksichtu jenom proto, že např nesdílím jejich názor.

Viktor Mahrik  Jak se podle vás v praxi šíří láska a porozumění? V praxi, rozumějte - činy, ne ble ble ble slovy.

Jaroslav Grochal  Plně chápu. Existuje početná skupina "věčných ezo hledačů", kteří páchají dobro, ale jaksi divně, mechanicky, bez pochopení kontextu. Masově jezdí na nejrůznější přednášky různých guru, festivaly, workshopy a platí za to nemálo peněz. Je to velmi lukrativní a poměrně solidně finančně zajištěná skupina, kde si mnozí uvědomili, že jim v životě něco schází, tak se to vydali hledat, ale zatím našli tohle. Drtivá většina těch hledačů vůbec netuší o principu tzv. páté dohody (najděte si) a zpravidla ani o tom, jak funguje fyzika v každodenním životě (schopnost přežití). V "normální" společnosti je to s pátou dohodou lepší, ač jim zase schází ten duchovní nadhled, ale ani v té fyzice nejsou nějak zdatnější.

Chápu námitku, že člověk nemusí rozumět elektronice a fyzice, aby mohl používat mobil, ale to je právě podobná nevědomost, kterou oplývají ezo hledači. Chtěli by rozumět, opravovat, vyrábět či dokonce mobily navrhovat (viz dále), ale nemají potřebné know-how. Učí je pár guru, v lepším případě s praxí "opravář", ale ty podstatné informace od "návrhářů" jsou jinde. Bez pořádné dávky zvídavosti, otázek, vlastního zkoušení, studia a kvalitní literatury se know-how nutné pro "návrháře" odkrýt nedá. A to je na životě krásné, ten wow/aha efekt.  Někomu tedy stačí mobil používat, někdo má ambice je úspěšně opravovat, někdo levně vyrobit, někdo geniálně navrhovat. Potřebujeme všechny.

Omlouvám se za paušalizaci a zobecňování, má pozorování jsou prostě taková, ale jsem otevřen diskuzi a oponentuře.
A ano, v civilním životě jsem mj. elektro vývojář, ale vím, že nic nevím, rozsah je obrovský.
Děkuji za pozornost.

Viktor Mahrik  Není to tak složité. Přesto bych to rozdělil do několika kroků:
1) Neprojevovat otevřeně nenávist druhým lidem, které ani neznám a nikdy mi neublížili. Tedy nehrozit jim zavřením do pracovních táborů, rozemletím je do masokostní moučky, zplynováním, zastřelením, šibenicí, pronásledováním, zapálením domova, násilným přesídlením, zbavením práv a svobod.
2) Neprojevovat skrytě nenávist vůči druhým lidem: Nepomlouvat, nelhat, nepodrážet a nezneužívat druhé.
3) Nesrat se do druhých. Žít a nechat žít. Nemontovat se do toho, do čeho mi nic není. Nevyjadřovat se k tomu, čemu nerozumím, nedělat dusno. Nebýt pro druhé koule na noze.
4) Chovat se k ostatním s respektem. Snažit se pochopit jejich motivace. Nesoudit, nenálepkovat, nešklebit se na ostatní. Přijímat lidi takové, jací jsou (samozřejmě zároveň si nenechat srát na hlavu). Nedělat ze sebe oběť. Statečně přijímat kritiku. Zodpovědně vykonávat své povinnosti. Pozdravit, poděkovat, rozloučit se. Nestěžovat si.
5) Chovat se k druhým otevřeně. Přijímat je s úsměvem. Odvádět dobrou práci a zachovat si dobrou náladu, i když mě někdo sere. Být ochotný pomoci, zvlášť když mě to nic nestojí. Zastat se slabších a těch, co se nemůžou sami bránit. Zajímat se o svět kolem sebe. Vyjadřovat lásku blízkým lidem.
6) Být pozitivním příkladem. Vzít iniciativu do vlastních rukou. Pracovat pro společnost. Udělat něco pro druhé. Nabídnout pomoc.

Milovat lidi (bez ohledu na rasu, národnost, vyznání), lidstvo, vesmír a Boha.

Ta poslední věta se mi líbila z toho výčtu nejvíce a vlastně obsahuje všechno, co ten muž před tím řekl. Jestli má pravdu a "pozitivní myšlení "znamená právě tohle, tak jsem se od něho hodně naučila. / Patricie

 

Něco k zamyšlení i k pousmání

Pavel Melicher /facebook

Manuál k zbláznění, aneb 4 jednoduché kroky, jak zešílet.

Přelomová studie vědců z Helsinského Institutu pro duševní zdraví definitivně prokázala, že aby člověk mohl být šťastný, musí se nejprve zbláznit.
Ze stovek časosběrných pozorování, tisíců testů osobnosti a hloubkových rozhovorů vyplynulo, že to zdaleka nejdepresivnější, co se vám může přihodit, je -  být normální.
Patříte-li k 94 % populace stižených normalitou, nezoufejte. Nejedná se naštěstí o nezvratný stav. „Zdravý rozum nemusí být cejchem na celý život,“ uklidňuje profesor Ian Sane z katedry pozitivní psychopatologie a tvrdí, že zbláznit se nemusí být tak složité, jak to na první pohled vypadá.
„Mnoho lidí se domnívá, že když se chtějí pomátnout, neobejdou se bez predispozice ke schizofrenii, případně bez nákladné investice do halucinogenních drog. Ve skutečnosti však ke kvalitnímu šílenství stačí málo - plně si uvědomit svoji situaci,“ dodává povzbudivě Sane a ve své knize "Všichni jsou letadlo, jenom já jsem blázen" představuje revoluční sadu čtyř uvědomění, s jejíž pomocí může i zarputile vyrovnaný člověk přijít o rozum bez většího úsilí doslova během pár minut.
I vy se teď můžete prostřednictvím Sanova maniakálního kvarteta prouvědomět k blaženosti.
1. Nevíš, kdo jsi
Ideálním odrazovým můstkem k zešílení je přiznat si, že nevíte, kdo jste, kde jste se tu vzali, co tu děláte a proč.
Neví to nikdo. Škola se to snaží zamluvit Zlatou bulou sicilskou, stélkami lišejníků a trojčlenkou. Média tvrdí, že jsme tu proto, abychom nakupovali.
2. Realita neexistuje
Pokud už víte, že nevíte, kdo jste, rozhlédněte se kolem sebe. Uvidíte, že to, co vidíte, není skutečnost, ale pouze odraz vás samých.
Předpokládáte-li, že je většina lidí slušných a poctivých, tak jsou. Předpokládáte-li, že jsou to svině, jsou.
Když si myslíte, že je brokolice lahodný křehký zdroj železa, je. Když si myslíte, že je to odporný slizský ministrom, po kterém zvracíte… zvracíte. Věříte-li, že dokážete vynalézt knihtisk, elektřinu a teleport, vynaleznete je. Pokud jste uvěřili, že nemáte na víc než lovit před televizí ze spoďár úlomky chipsů…
Realita není.
3. Nikdo tě nezná
Nevyhnutelným důsledkem předchozího bodu je, že nemůžete nikdy nic a nikoho doopravdy poznat a nikdo nemůže poznat vás. Nikdo vás nikdy neuvidí takové, jací doopravdy jste. Vždy jen takové, jaké vás vidět chce.
Nikdo nikdy nepochopí, jak se cítíte. Jste víc sami, než jste si kdy troufli se obávat.
4. Všem jsi šumák

Dřív než na vás z bodu 3 stihne padnout splín, profesor Sane jedním dechem chlácholí -  i kdyby vás ostatní poznat mohli, beztak byste jim byli ukradení. Každý je tak zabředlý ve svém vlastním příběhu, v němž jste jen nepodstatnými vedlejšími postavami, že jste všem úplně volní.
Dokonce i pokud vás někdo miluje, miluje vás proto, že to dělá dobře jemu. Nemůže vás milovat kvůli vám, protože vás nezná.
Že se vám všechny 4 body podařilo naplno procítit, poznáte podle dočasné ztráty periferního vidění a sílícího tlaku na pohrudnici.
Zachovejte klid a dýchejte. Až bude tlak k nesnesení, zlomí se a náhle odezní. Zaostří se vám zrak a ucítíte konejšivé sladko na měkkém patře. Někomu připomíná mango.
Blahopřejeme vám k zbláznění .

 Jaký máte názor vy? A jak vy  to máte? :)

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz