Kolik lidí mluví česky?
Česky mluví zhruba 11,5 milionů lidí, z toho přes 10 milionů v České republice. V důsledku několika vln vystěhovalectví během posledních 150 let používají češtinu všude po světě i desetitisíce emigrantů a jejich dětí.
Kolik má čeština slov?
To nelze bohužel určit úplně přesně, protože je to jazyk živý a neustále se vyvíjí.
Můžeme vycházet z toho, kolik slov je zachyceno ve slovnících, ale stále se spíše pohybujeme v odhadech. Náš největší slovník - Příruční slovník jazyka českého, obsahuje 250 000 hesel. V devíti svazcích zachycuje i slova, která dnes zná už málokdo.
Na druhé straně neobsahuje slova jiná, obecně známá, například vulgarismy. Byl postupně vydán v letech 1935–1957. Čtyřsvazkový Slovník spisovného jazyka českého obsahuje kolem 200 000 hesel a je trochu mladší: z let 1960–1971.
Ale náš jazyk, to není jen spisovná mluva! Musíme sem zahrnout širokou a pestrou paletu expresivních výrazů, nemusí to být jen ony zmiňované vulgarismy, dále obecnou češtinu, slangové výrazy, slova přejatá/přejímaná z cizích jazyků, odbornou terminologii nebo dialekty.
Proto existuje poměrně nový Slovník nespisovné češtiny se 12 000 hesly v 1. vydání z roku 2006. A konečně velkého ohlasu se dočkal i Šmírbuch jazyka českého Patrika Ouředníka, 2005, obsahující přes 16 000 výrazů z oblasti argotu, slangu a vůbec „nekonvenční, okrajové češtiny“, používané v období let 1945–1989.
Možná jste některé věci ještě o češtině nevěděli, možná by se vám někdy mohly hodit.
První podstatné jméno se vyskytuje až na 48. místě = pán, na 60. místě = život, potom následuje slovo - práce, ruka, den, země.
Nejčastěji používaná slova jsou ta nejkratší, už zde se projevuje přirozená tendence jazyka o úspornost. (srk, vrt, plk, hl...)
Jaké je nejdelší slovo v češtině?
nejnevykrystalizovávatelnějšího …………. má 31 hlásek
nejneobhospodařovávatelnějšího………….má 30 hlásek
Jak vypadá v češtině slovo s největším počtem háčků?
nejztřeštěnější přesvědčivější
Jaké je nejdelší slovo v češtině, které se dá číst stejně oběma směry?
nepochopen nezasazen nepotopen nezařazen
Je jich více, každopádně nemají více než 9 hlásek.
Tomuto jevu se říká palindrom (slovo, věta, číslo, melodie, jež se dá číst oboustranně).
Jaké dokáže vytvořit čeština větné palindromy?
Jelenovi pivo nelej. Co nám nedá den, má noc.
Následující věty už se liší délkami samohlásek:
Kobyla má malý bok. A dál vidí lítat netopýry potentát i lid, i vláda. Fešná paní volá: Má málo vína pan šéf? Do chladu si masa mísu dal Chod. Sabina hrává na varhany bas.
Jak zní nejdelší věta ze tří stejných slov?
Kuli kuli kuli. (Tedy: Kuliové kovali kouli.)
Které české slovo složené jen ze souhlásek je nejdelší?
scvrnkls
Víte, že výčet českých samohlásek i v přesném pořadí obsahují tato slova?
mateřídoušky dvacetikoruny
Chcete si usnadnit psaní? – Využijte číslovky!
Pe3kovi bra3 spa3li, jak 8ahlí lo3, 3mající pos3břené pi100le, o5 a o5, s3leli.
Slyšeli jste někdy o Q-systému?
Qapem přiqačil qartál a qelikému přeqapení qalita qasinek qůli qantu dodáveqázne. Qasinky neqasí.
Tautologie je termín nepříliš známý, ale co takhle pleonasmus?
Nic? Tak jednoduše hezky česky: nadbytečné hromadění slov sloužících k vyjádření téhož.
S jistou nadsázkou a smyslem pro humor lze sestavit třeba následující větu:
Při dopoledním matiné bude ve skleněné vitríně vystaven notoricky známý exponát
Co že je na té větě divného?
Zkusme ji tedy přeložit: Při dopolední dopolední slavnosti bude v zasklené zasklené vitríně vystaven obecně známý známý exponát.
Zbytečně se zde vyjadřuje jeden význam různými slovy, jde o nadbytečné zdvojení významu.
notoricky známý – notorický překládáme z latiny jako „obecně známý“ dopolední matiné – dopolední koncert, slavnost skleněná vitrína – zasklená skříň, v níž se vystavují předměty stručná synopse – stručný nástin něčeho vystavený exponát – předmět vystavený na výstavě
Jaká jsou nejfrekventovanější slova v češtině?
a (spojka) , na, míti (se), býti, že, já, ten, s/se, k/ke/ku .....v/ve….z/ze………do on…který……i
Poznámky: Josef V. Bečka, Jaroslav Jelínek, Marie Těšitelová, Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce. Praha 1961.
Zdroje:
B. Havránek, J. Jedlička. Stručná mluvnice česká. Praha 2007. Michal Ptáček. Breviář praktické češtiny. Praha 1989. Josef V. Bečka, Jaroslav Jelínek, Marie Těšitelová, Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce. Praha 1961
/internet