Když vypuklo mediální šílenství kolem tkz. imigrační krize, také já jsem se zapojila do diskuzí na internetu pod různými články, různých deníků. Ještě daleko před tím jsem si založila blog na mediálním deníku i dnes. Měla jsem v úmyslu publikovat pouze svou tvorbu poezie a získat si tak svůj okruh čtenářů a také udělat si tak trochu reklamu na svůj blog.
Bohužel, nechala jsem se strhnout emocemi a příliš otevřeně jsem začala prezentovat své názory na tento celosvětový a převážně evropský jev. Převážně evropský proto, že negativně postihl celou Evropu a ovlivnil životy celé společnosti i jednotlivců. V té době se občané ČR bouřili proti tomuto vpádu cizinců do EU a naopak někteří se angažovali v pomoci uprchlíkům. Ráda jsem četla články pana Houšky a diskutovala pod nimi.
Dnes nemohu ani psát na i dnes, ani diskutovat. Bohužel. Tak jsem si schovala aspoň jeden článek, který mi hovoří z duše. Je prostý a jeho myšlenka pochopitelná snad každému soudnému člověku. Jeho názor je rozumný a jeho velmi kultivovaný projev nemůže nikoho urazit. Článek je ze dne 22. 04. 2015 12. Z té doby, kdy se první vlna tsunami "uprchlíků" přihnala do Evropy.
Z novin mám pocit, že kdesi v Africe vybouchla sopka, zemětřesení vyhladilo část obyvatel, pobřežní vesnice smetla následná přílivová vlna a chaosu zneužil jakýsi tajemný krutovládce, který chce vyhladit všechny obyvatele.
Ženy a děti, stejně jako senioři, již zemřeli a posledními přeživšími, kteří hledají s pásu na lodích do Evropy jsou mladí muži.
Nebo je to jinak? Možná se pletu, ale v tom případě něco hrubě nesedí s používanou sémantikou. Jestli totiž dotyční neprchají by zachránili holý život, těžko o nich můžeme psát jako o běžencích či uprchlících. Protože to žádní běženci ani uprchlíci nejsou. Jde o klasickou invazi, chceme-li zůstat v korektní rovině oproštěné od jakýchkoli emocí, o ekonomicky motivovanou migraci.
Běženci by vypadali jinak: Byly by to matky s malými dětmi, tu a tam nějaký senior a tu a tam celá rodina s dětmi. Tak vypadají uprchlíci. Fakt, že média a politici užívají pojmů jako uprchlíci nebo běženci, je hrubou sémantickou manipulací. Zneužitím jazyka, aby nám předem podsouval emotivní zabarvení.
Nejsou to běženci ani uprchlíci. Začněme konečně říkat věcem pravými jmény, neprzněme jazyk, nenechme se vláčet sémantickými manipulacemi. Stejně jako teroristé nikdy nemohou popravovat, ale vždy jedině vraždí, ty statisíce černých kluků nejsou žádní uprchlíci, ale migranti.
K běžencům totiž máme cítit jakýsi všelidský pud soudržnosti, pocit odpovědnosti za to, že je nenecháme zemřít. A já ho k běžencům cítím. Je-li řeč o dětech z válečných zón, jsem pro: Nemohou za to a okolní státy by je měly na dobu nezbytně nutnou přijmout.
K ekonomicky motivovaným migrantům necítím vůbec nic. Nejsme za ně zodpovědní. Shlédli pár dílů přiblblé telenovely a rozhodli se, že takhle chtějí žít. Všechny své peníze (že jich pravidelně není zas tak málo!) dali jakémusi gaunerovi, aby je dopravil do ráje zvaného Evropa. Je to ráj, kde se nemusí pracovat, všichni jsou bohatí, blonďaté holky s nadšením padají černým klukům do náručí a společně pak vychovávají hejno dětí k mohamedánské víře. Tedy do okamžiku, kdy se ten černý kluk nezakouká do jiné holky.
Jestli jsou takoví pobláznění černí kluci oběť nebo pachatel? Je mi to ve finále jedno. Jsou pachatelé nejidiotštějšího nápadu, který mohli dostat a jsou obětí afrických gaunerů, kteří je oberou a vysadí někde v Itálii, Evropo starej se!
A pokud se Evropa postará, buďme si jisti, že každý další rok jich bude více. Čím starostlivěji se budeme starat, tím bude narůstat počet těchto lži-uprchlíků.
Nepřeju jim nic zlého. Lidsky mi jich může být líto. Ale Evropa není a nemůže být čímsi jako obecným spasitelem a napravovatelem všeho utrpení na planetě. Není za něj ani za jeho nápravu odpovědná. Ale platí-li zákony (a doufám, že platí), existuje humánní, legální a racionální postup. Migranty zachránit z moře, naložit na loď a odvézt zpátky, tedy vyhostit. Převažeče pozatýkat, odsoudit a posadit do kriminálu. Lodě převažečů před očima poblázněných migrantů u afrických břehů poslat ke dnu.
Nejde o to někomu ublížit. Tedy právě jde o to nikomu neublížit. A třeba kromě těch migrantů začít myslet na občany EU. My nejsme odpovědní za to, co si ti černí kluci vyrobili doma. Můžeme jim nabídnout pomocnou ruku, najít vodní zdroje, poradit jak na fungující zemědělství, poradit jak vybudovat infrastrukturu a průmysl, jak řídit stát, budou-li mít o jakékoli naše rady zájem. Víc ne. Kdo chce pomáhat nad tento standard, může. Může se sebrat a jet do Afriky založit tam školu nebo nemocnici. Budu mu fandit, bez jakékoli ironie. Ale nikdo, ani nejhumánnější humanisté, nejlevicovější politici, nejzelenější aktivisté nemají právo nutit k tomu ty, kdo to dělat nechtějí.
Nejsme za ně odpovědní. Tedy nejsou-li to malé bezohledné a rozmazlé děti žijící v iluzi, že jim vše patří. Jsou-li dospělí, jsou za sebe odpovědní sami. Ano. Za Afričany jsou odpovědní sami Afričané.
https://houska.blog.idnes.cz/c/459186/do-evropy-nemiri-zadni-uprchlici.html rozumný a kultivovaný názor/ Tomáš Houška 
Nejsem žádný pomatený přeslazený sluníčkář a s tímto názorem se plně ztotožňuju. Myslím si, že daný problém nelze vystihnout lépe a srozumitelněji.
Svět dnes, mýma očima/Patricie
„Říká se, že děti, blázni a filozofové mluví pravdu. Proto se děti bijí, blázni zavírají a filozofové nechápou.“/ neznámý autor
Je krátce po konání dvou demonstrací obyvatel ČR k tématu – imigrace afrických utečenců. Sleduji toto dění jenom z médií a rozhovorů s těmi nejbližšími, rodinou, přáteli a některými kolegy v zaměstnání. Mnozí a velice často, vyjadřují obavy z občanské války. Všichni jsme byli svědky války v bývalé Jugoslávii. Lidem stačí opravdu velice málo. Tak dlouho se lidem tlačí do hlavy „pravda“, až z ní teče krev! Často slyším opakovat názor, že občané ČR jsou rozděleni na dva tábory. Sluníčkáře a radikály.
„Sluníčkoví blázni“ jsou, podle mého názoru, pro společnost mnohem nebezpečnější, než ti radikálové. ONI totiž svou naivitou a hloupostí, zabedněností a blbostí rozněcují davy a činí z celkem normálních, soudných a slušných lidí ty nacisty, nacionalisty, fašisty.......a další "isty". Lidská blbost je opravdu neomezená, stejně tak, jako ziskuchtivost. Proto tolik „vychytralých, sluníčkářů,“ vzývá EU, protože tyjí z grandů a nadací. Zbytečných milionů se prolilo na zcela zbytečné „sluníčkové“ projekty pro pomoc tomu, onomu, tamtomu a zapomnělo se na ty opravdu potřebné!
Po expanzi afrických obyvatel zbyde z vyspělé Evropy obrovské smetiště, na kterém skončí všechny růžové sny a ideály. Někdo píše o tom, že jsme rozděleni v ČR na dva tábory a obává se občanské války. Nejsme rozděleni. Žádné dva tábory neexistují. Jsme to pořád my, občané tohoto státu, kteří máme na zřeteli jenom svůj prospěch, své blaho, klid a pokoj ve své zemi. Jenom s tím rozdílem, že každý spatřujeme tyto atributy v něčem jiném. Jedni se těší, jako malé děti, na jakési kulturní obohacení, které je pro ně apriori, tím největším přínosem a vůbec nevidí, protože ani nechtějí vidět, také ztráty a problémy, které toto přesídlení Afričanů přinese. Nejde pouze a jenom o násilnosti, nemoci, infekce a nákazy. O návrat nemocí, které byly v celé Evropě už dávno, před desítkami let, zcela zlikvidovány. Jde především o hrubé zasahování do práv a svobod prostých lidí. O to, že je nám všem bez rozdílu vnucováno něco, co nechceme a nemůžeme svým postojem ovlivnit, ani změnit. Jsme nazýváni různými jmény, je nám spíláno za něco, co nejsme. My, kteří to máme v hlavě v pořádku srovnané, kteří vidíme důsledky tohoto krátkozrakého opatření a té „rádoby pomoci“ údajně potřebným, vidíme, v jakém marasmu ekonomickém, společenském i kulturním,se celá dnešní Evropa brodí. Závěrem nesmím opomenout tkz. "pátou kolonu". Ta už funguje. Všechno jde velice rychle, jako lavina. V každé době, v každém režimu se najdou lidé, kteří umí z dané situace vytěžit a vidí jenom sami sebe a svůj prospěch. Mají silný pud sebezáchovy a schopnost přežití a to i za cenu poškození druhých.
Myslím si, že kdyby pobláznění lidumilové tolik nevykřikovali, bylo by méně těch radikálů. Pokud jedni budou ty druhé provokovat, urážet a napadat, budou se oni bránit a naopak. Kdyby lidé trochu více přemýšleli, než začnou ty druhé odsuzovat a dávali přednost rozumu před emocemi, žilo by se nám spolu mnohem lépe.
Rozloučím se svým oblíbeným citátem. Je v něm hluboká moudrost a zároveň prostota. Myslím si, že to je ta čistá pravda.
„Lidská moudrost kráčí ruku v ruce s jeho vlastní hloupostí. Tak to bylo vždy, je a bude na světě.
Pokud bude na světě člověk.“/neznámý autor
07.07.2015 07:06