Verše
09.02.2021 21:12
Otevřeným oknem v mrazivém ránu
teskné krákorání vran......sluneční paprsky hladí mou dlaň
........prázdnou.....
po větru vzpomínky posílám
tak vítej ráno, posle dobrých zpráv,
po noci slzavé přivádíš nový den
.......snad sen to byl jen.......
v dálce krákorání hladových vran
a na stole šálek...
13.12.2020 00:20
Setmělo se nad horami
červánky kapličku rozsvítily
ticho ulehlo do kraje
nocí tulí se domečky k sobě v údolí
měsíc trpělivě čeká,
aby postříbřit střechy mohl
a toulavým kočkám dobrou noc pošeptal.....
05.11.2020 21:11
Scházíme se a rozcházíme
verše, jako most v zapomnění
vybízí dlaň k usmíření :)
myšlenky, jako cesty hledají svůj cíl
snad najdeš ho…….
Když tu stojím v zapomnění,
jakoby už jsi tu byl
v opuštěnosti je i síla
kousek víry a naděje celá mi zbyla :*)
04.11.2020 18:42
Posmutnělé trnové keře
nad břehy potoka se sklání
voda odnesla plátky květů
jenom šípky zůstaly
korálky jeřabin zdobí opuštěné stromy
a zimomřivé slunce se do šály z ranní mlhy halí
neposedný vítr s listím si hraje
jakoby nemohl barvami se nasytit
zářivý koberec do alejí...
15.10.2020 23:12
Jak tklivá je vůně podzimu!
Těžká vzpomínkami
omývaná slzami deště
tak líbej mě ještě
a směj se mým pochybám
říkal jsi často – neptej...
15.10.2020 23:04
Ulice v dešti
na paletě barev,
jako od Moneta
paprsky pozdního slunce
odráží jiskřičky v očích dětí
a v kalužích útržky modrého z nebe
v ozvěnách klopyty klop...
02.06.2020 16:41
Ptákům lehkost křídel závidím
s níž vznáší se nad prachem cest
rose v trávě závidím
a stéblům trávy vděčnost
s kterou tíhu jejích krůpějí musí nést
tokům řek jejich dálky závidím
a jistotu moří, kam mohou vtéct
modř oblakům závidím
nadějí voní
vrcholkům hor...
02.04.2020 21:00
Velikonoční pondělí
radost a veselí
jaru slávu svoji pějme
vesele si zazpívejme
dívkám sukničky se točí
mládencům zasvítí oči
pomlázky rej, hola hej
svátkům Jara sláva
naději nám dává
duhou nebe zdobí
občas deštěm zlobí
nový život...
22.02.2020 22:24
Nebe pláče do oken
stromům u cest se kloní stíny
loučí se den a přijde jiný
zvonky tramvají
cinkají k ránu
trpně vstává nový den
snad to byl jenom sen
v mlhách se choulí ráno
tvým tělem prázdná postel voní
náplast na bolest hledám pod ní
zatoulaná...
22.02.2020 22:20
Nalej mi živou vodu
ze svých dlaní dej mi pít
stoupat s tebou k hvězdnému nebi
a padat střemhlav dolů
spolu
jen s tebou chci žít!
Naleju ti živou vodu
ze svých dlaní dám ti pít
s tebou chci stoupat k hvězdnému nebi
a s tebou padat až do pekla tam dolů
jen s tebou chci...
VERŠE
Vážení čtenáři,
své verše píšu pod osobními dojmy, své vlastní prožitky a také prožitky jiných lidí. Inspirací je pro mě život sám. Jeden kritik mi vytkl, že často píšu o suchém, barevném a zlatavém listí, že už je toho moc. Jedna čtenářka mi vytkla, že jsou mé verše příliš depresivní a...
https://blog-poezie-od-patricie.webnode.cz/
Verše
Sluníčko upletlo si šálu
Země točí se od normálu
Morenu už voda vzala
a Jaro zabouchlo si vrátka
den je delší a noc je krátká
však co je to platné
když Zima
své drápky zatne
a své vlády vzdát se nechce
lehce našlapuje Jaro
a váhá
zaťukat na vrátka se bojí
něžné krokusy statečně...
Přeji kouzelné chvíle snění
Verše
Líbej mě
mezi kapkami deště
a říkej ještě
miluji tě
i kdybys měl lhát
šeptej mi lásko
voda odnesla bolest i touhy
ten okamžik zlomu pouhý
zasekl ránu v mé duši
co chystá osud
kdo z nás
tuší?
Kontakt
Poezie - šálek kávy " U Divíška"
patriciahlavsova@centrum.cz