Verše

09.02.2021 21:12
Otevřeným oknem v mrazivém ránu teskné krákorání vran......sluneční paprsky hladí mou dlaň ........prázdnou..... po větru vzpomínky posílám tak vítej ráno, posle dobrých zpráv, po noci slzavé přivádíš nový den .......snad sen to byl jen....... v dálce krákorání hladových vran a na stole šálek...
13.12.2020 00:20
Setmělo se nad horami červánky kapličku rozsvítily ticho ulehlo do kraje nocí tulí se domečky k sobě v údolí měsíc trpělivě čeká, aby postříbřit střechy mohl a toulavým kočkám dobrou noc pošeptal.....   
05.11.2020 21:11
Scházíme se a rozcházíme verše, jako most v zapomnění vybízí dlaň k usmíření :) myšlenky, jako cesty hledají svůj cíl snad najdeš ho…….   Když tu stojím v zapomnění, jakoby už jsi tu byl   v opuštěnosti je i síla kousek víry a naděje celá mi zbyla :*)
04.11.2020 18:42
Posmutnělé trnové keře nad břehy potoka se sklání voda odnesla plátky květů jenom šípky zůstaly korálky jeřabin zdobí opuštěné stromy a zimomřivé slunce se do šály z ranní mlhy halí neposedný vítr s listím si hraje jakoby nemohl barvami se nasytit zářivý koberec do alejí...
15.10.2020 23:12
  Jak tklivá je vůně podzimu!   Těžká vzpomínkami omývaná slzami deště   tak líbej mě ještě a směj se mým pochybám říkal jsi často – neptej...
15.10.2020 23:04
Ulice v dešti na paletě barev, jako od Moneta   paprsky pozdního slunce odráží jiskřičky v očích dětí a v kalužích útržky modrého z nebe v ozvěnách klopyty klop...
02.06.2020 16:41
Ptákům lehkost křídel závidím s níž vznáší se nad prachem cest rose v trávě závidím a stéblům trávy vděčnost s kterou tíhu jejích krůpějí musí nést tokům řek jejich dálky závidím a jistotu moří, kam mohou vtéct modř oblakům závidím        nadějí voní vrcholkům hor...
02.04.2020 21:00
Velikonoční pondělí radost a veselí jaru slávu svoji pějme vesele si zazpívejme dívkám sukničky se točí mládencům zasvítí oči pomlázky rej, hola hej svátkům Jara sláva naději nám dává duhou nebe zdobí občas deštěm zlobí nový život...
22.02.2020 22:24
Nebe pláče do oken stromům u cest se kloní stíny loučí se den a přijde jiný   zvonky tramvají cinkají k ránu  trpně  vstává nový den   snad to byl jenom sen  v mlhách se choulí ráno   tvým tělem prázdná postel voní náplast na bolest hledám pod ní   zatoulaná...
22.02.2020 22:20
    Nalej mi živou vodu ze svých dlaní dej mi pít stoupat s tebou k hvězdnému nebi a padat střemhlav dolů spolu jen s tebou chci žít!   Naleju ti živou vodu ze svých dlaní dám ti pít s tebou chci stoupat k hvězdnému nebi a s tebou padat až do pekla tam dolů jen s tebou chci...
<< 3 | 4 | 5 | 6 | 7 >>

VERŠE

Vážení čtenáři, své verše píšu pod osobními dojmy, své vlastní prožitky a také prožitky jiných lidí. Inspirací je pro mě život sám. Jeden kritik mi vytkl, že často píšu o  suchém, barevném a zlatavém listí, že už je toho moc. Jedna čtenářka mi vytkla, že jsou mé verše  příliš depresivní a...

https://blog-poezie-od-patricie.webnode.cz/

Verše

Sluníčko upletlo si šálu Země točí se od normálu Morenu už voda vzala a Jaro zabouchlo si vrátka den je delší a noc je krátká však co je to platné když Zima své drápky zatne a své vlády vzdát se nechce lehce našlapuje Jaro a váhá zaťukat na vrátka se bojí něžné krokusy statečně...

Přeji kouzelné chvíle snění

Verše

Líbej mě mezi kapkami deště a říkej ještě miluji tě i kdybys měl lhát šeptej mi lásko voda odnesla bolest i touhy ten okamžik zlomu pouhý zasekl ránu v mé duši co chystá osud kdo z nás tuší?    

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz