NADĚJE

16.01.2018 17:42

Rázné sbohem

říkají tvá záda

proudy deště smáznou

co měla jsem kdy ráda

obloha pláče nad tím

co bylo a není

blíží se kuropění

 

srpem mává nebe

a hvězdy teskně planou

šeptám prokřehle

„ne sbohem, ale na shledanou“

na shledanou tam někdy

v tom jiném, lepším světě

a slůvko něžné schovávám v prosté větě

„milovat a trpět je člověku dáno“

však po slzavé noci

přichází vždy usměvavé ráno

tak sbohem, když myslíš, lásko

kdoví

roky, co přijdou nám poví……

 

pod srdcem srdce tluče

tichounce, jako ptáče

tvář usmívá se

i přesto, že duše ještě pláče

 

Útržky

........s douškem ranní rosy brouzdat se bosí ve voňavé trávě

zaplašit hříšnou myšlenku

co zrodila se právě

a smutně usínat bez pohlazení

nořit se do snů

kde bolest není

 jen touha pouhá

a radost z milování.....

 

( tak a konec povídání, dobrou) :*)

  22.05  hod

Kontakt

Poezie - šálek kávy " U Divíška" patriciahlavsova@centrum.cz